Mezi fytoestrogeny se řadí např. (s uvedením zdroje):
- flavony – červené či žluté druhy ovoce a zeleniny,
- flavonony – citrusové plody,
- isoflavony – zelenina, sója a jetel,
- kumestany – sója, špenát, slunečnicová semena,
- lignany – všechny obiloviny, ovoce a zelenina,
- mykotoxiny – plísně chleba a rostlin.
Podobně mohou působit i další látky přítomné ve stravě – fungicidy, pesticidy, herbicidy a surfaktanty. Některé inhibují (snižují aktivitu) enzym aromatázu a naopak snižují hladinu estrogenů. Někdy se také užívá názvu xenoestrogeny. Prakticky všechny uvedené látky jsou zvažovány ve vztahu k nádorům prsu. Přesvědčivé důkazy však nejsou přítomny. Nejzávažnější riziko představují zřejmě parabeny z kosmetiky.
Fytoestrogeny v dietě a dietních doplňcích jsou často bez potřebných vědeckých důkazů podávány jako přípravky ke zvětšení prsou a k potlačení klimakterických symptomů. Je diskutován i jejich ochranný efekt před vznikem nádorů prsu. Většina fytoestrogenů podávaných před vznikem nádoru má rozhodně preventivní význam a pravděpodobný (malý) efekt na prevenci osteoporózy.
Fytoestrogeny mají určitý význam v léčbě osteoporózy. Metaanalýzy studií jsou však zatím uzavírány v tom smyslu, že efekt může být slibný, ale zatím není zcela přesvědčivý. V žádném případě by neměly být užívány vyšší dávky fytoestrogenů, než jaké jsou doporučovány v příbalových letácích potravinových doplňků, a dále také platí, že perimenopauzální (v období mezi objevením se prvních nepravidelností menstruačního krvácení a jeho úplným vymizením) a časně postmenopauzální ženy jsou na tyto přípravky stejně jako na estrogeny citlivější.
Xenoestrogeny jsou pravděpodobně látky spíše patogenní (choroboplodné). Fytoestrogeny v dietních dávkách, obsažené v potravinách, jsou látky spíše protektivní (ochranné). Zda fytoestrogeny podávané v dietních doplňcích mají význam protektivní nebo naopak nádor vyvolávající, zůstává zatím nejasné. Rozhodně i zde platí, že je zatím lepší potravinové doplňky neužívat. U mužů mohou tyto látky vyvolávat především sterilitu, ve vyšších dávkách pak i známky feminizace.
V Japonsku je vysoká konzumace sóji. Fytoestrogeny sóji vysvětlují menší projevy menopauzálních obtíží v Japonsku (daidzein a ganistein). Ganistein může mít negativní vztah i k výskytu děložních myomů. Některé látky získávají estrogenní aktivitu až po konverzi (přeměně) střevními bakteriemi. U nás se některé typy fytoestrogenů vyskytují i ve vínu, pivu, celozrnném pečivu, brusinkách a dalších bobulích. V běžném dietním příjmu nemají významný efekt.
