V případě Crohnovy choroby a ulcerózní kolitidy je doporučována vyvážená výživná dieta s omezením jídel, která vyvolávají dyspepsii (pocit plnosti v břiše, plynatost, nevolnost, zvracení, průjem či zácpa). V případě steatorey (nadměrná přítomnost tuku ve stolici) omezení příjmu tuků, v případě intolerance laktózy je vhodná bezlaktózová dieta. Při aktivním onemocnění může pomoci enterální výživa, případně úplná parenterální výživa.
Při celiakii je snaha o absolutní vyloučení lepku přítomného ve všech tradičních obilovinách (pšenice, žito, oves, ječmen). Lepek není přítomen v kukuřici, rýži, sóje, amarantu, bramborech a bramborovém škrobu (maizena, solamyl), zelenině, ovoci, luštěninách, vejcích, rybách, mase (neupravovaném pomocí obilninové mouky nebo klasické strouhanky, jako jsou řízky, roštěnky apod.), v mléce, sýrech, tucích.
Ostatní mléčné výrobky včetně čokolád, podobně jako celá řada sladkostí, jsou často zahušťovány pomocí „škrobů“, které mohou být obilninového původu, z toho důvodu je třeba složení těchto výrobků podle etikety kontrolovat a v případě obilninového nebo blíže nespecifikovaného škrobu je z diety eliminovat. Výrobky neobsahující lepek jsou označeny přeškrtnutým klasem.
Syndrom krátkého střeva u dětí nastává po chirurgickém řešení nejčastěji nekrotizující enterokolitidy (zánět střeva u novorozenců), intestinální atrézie (nevyvinutá část střeva), volvulu (zauzlení střeva), gastroschizy (porucha uzávěru břišní stěny), střevní agangliózy (nepřítomnost gangliových buněk). Bližší informace k doporučené dietě se dozvíte v článku Dieta při syndromu krátkého střeva. Vrozené krátké střevo je naopak velmi vzácné.
