V případě potravinové intolerance jde o jiné intolerance určitých potravin než alergické, např. účinek biogenních aminů (látky podílející se na metabolických procesech) – histamin – při intoleranci uzených makrel, nebo intolerance mléčných výrobků (viz článek Intolerance laktózy).
Může jít o lékové interakce s jídlem. Reakce na vazoaktivní (působící na cévy) aminy (histamin, tyramin, serotonin, tryptamin) bývá provázena třesem, pocením, nauzeou (nevolnolstí) či bolestí hlavy. Typicky ji mohou vyvolat zrající sýry, fermentované produkty (zelí, sója), ryby, čokoláda, víno a z ovoce např. citrusové plody, banány a avokádo.
Patologická reakce na kofein je velmi vzácná. Může být vyvolána již 200 mg kofeinu a zahrnuje palpitace (bušení srdce), anxietu (pocit nervozity, obav, strachu či znepokojení), pocení a třes. Může nastat po kávě, čokoládě i po nápojích typu koly – odtud pochází název coca-cola syndrom.
Reakce na glutamát bývá nazývána syndromem čínské restaurace nebo Kwokovým syndromem. Projevuje se generalizovaným flushem (zrudnutí rozšířené na celý organismus), bolestí břicha, hlavy a někdy může připomínat i typický infarkt myokardu. Ve střevě může nastat běžná podrážděnío sliznice bez závažné reakce – tu vyvolává například chilli nebo cayennský pepř.
Potraviny mohou obsahovat běžné toxiny; zelené brambory například solanin, fazole například hemaglutininy. Obtíže mohou být vyvolány i mechanicky – sem patří pomerančový ileus (neprůchodnost střevní), kdy je zejména u starších lidí či při organických onemocněních trávicího traktu možné zbobtnání zbytků pomeranče.
Jako steak house syndrom je označováno uvíznutí špatně rozkousaného tuhého sousta v jícnu, může jít i o velmi závažný stav.
Z celé řady deficitů střevních enzymů je nejběžnější laktázová insuficience. Vzácným onemocněním je hereditární angioedém (onemocnění, při kterém dochází k tvorbě nebolestivých, nesvědivých otoků podkoží a sliznic) vznikající při deficitu C1 složky komplementu. Závažné reakce nastávají po příjmu téměř každého jídla, pacient je často schopen přijímat jedinou potravinu, například brambory. Onemocnění je dnes do značné míry farmakologicky léčitelné. Samostatnou hematologickou jednotkou je favismus (druh anémie) po požití bobů.
Při stárnutí se postupně, ale individuálně rozdílně zhoršuje funkční kapacita trávicího traktu, proto jsou potravinové intolerance časté.
Projevy potravinové intolerance zahrnují řadu trávicích poruch – průjmy, bolesti, plynatost, kožní, oběhové i dechové příznaky, viz výše. V případě podezření na poruchu vyvolanou konkrétním jídlem jsou vhodné eliminační a expoziční diety, kdy vynecháme nebo naopak podáme jídlo vyvolávající obtíže.
Alergický původ je možné ověřit laboratorním alergologickým vyšetřením, enzymové deficity pak biopticky. Vždy je na místě šetřící dieta a eliminace podezřelých potravin. Ohrožení určitou potravinovou intolerancí je třeba vzít v úvahu u každého staršího člověka. Nejlepším stimulantem chuti k jídlu a fyziologických funkcí trávicího traktu ve stáří je fyzická aktivita, zejména procházky a dostatečný příjem vlákniny.
