Přejít na obsah
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
Napište nám
  • Domů
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Výživa nemocných
  • Redukční diety
  • Aktuální: Běžné redukční diety

Běžné redukční diety

Redukční diety
Autor: Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně

Na co je potřeba obzvláště dávat pozor při sestavování redukční diety?

Ve složení stravy v redukčních dietách vždy sledujeme více položek:

1. Energie

Adekvátní (odpovídající) snížení množství přijaté energie je nutné k hmotnostní redukci pacienta a udržení jeho ideální nebo přijatelné hmotnosti. Potřebné množství energie lze odhadnout podle výpočtů energetického metabolismu.

2. Bílkoviny

Doporučená denní dávka je 0,8–1,1 g na 1 kg ideální hmotnosti pacienta. Tvoří 25 % z celkové denní energie. Důležitý je příjem kvalitních plnohodnotných bílkovin obsažených v mase, mléčných výrobcích a některých luštěninách, kde jsou zastoupeny esenciální aminokyseliny. Nedostatek bílkovin vede ke katabolismu (soubor rozkladných dějů) organismu, přebytek zatěžuje metabolismus ledvin a jater. Musíme si uvědomit, že bílkovinné potraviny živočišného původu jsou zdrojem tuků a cholesterolu, a proto vybíráme netučné potraviny a dodržujeme doporučené množství stravy.

3. Tuky

Jsou zdrojem energie ve stravě, a proto v redukčních dietách omezujeme jejich množství na 25–30 % z celkové energetické hodnoty. V některých redukčních postupech jsou volné tuky zcela vyloučeny. Důležité je jejich optimální složení. Jednotlivé druhy mají být zastoupeny v poměru: 1/3 nasycených mastných kyselin, 1/3 mononenasycených a 1/3 polynenasycených mastných kyselin. To lze zabezpečit upřednostňováním rostlinných olejů a rostlinných másel na úkor živočišných tuků (másla, sádla) a výběrem netučných potravin. Vhodné je též omezit trans-formy mastných kyselin (TFA), které vznikají hydrogenací rostlinných olejů nebo jsou přítomny v tucích mléčných výrobků, másle a loji a typicky také v nekvalitní čokoládě a čokoládových polevách.

4. Cholesterol

Cholesterol je obsažen v tucích a bílkovinných potravinách živočišného původu – mase, uzeninách, vnitřnostech, vejcích, mléčných výrobcích, másle, sádle, loji. Doporučená denní dávka činí max. 300 mg. Rostlinné potraviny cholesterol neobsahují.

5. Sacharidy

V diabetických redukčních dietách hradí sacharidy 50 % z celkové denní energie. Jsou zastoupeny zejména polysacharidy v příkrmech, chlebu, pečivu. Mono- a disacharidy v ovoci, zelenině a mléčných výrobcích lehce omezujeme v rámci doporučených hodnot. Cukr, med, cukrářské výrobky a sladkosti se ze stravy vylučují úplně. Alespoň minimální množství sacharidů (cca 30 g) brání adaptaci na snížený příjem potravy a vzniku tzv. poklesu trijodtyroninu (low T3 syndromu – syndromu nízkého trijodtyroninu, hormonu štítné žlázy).

6. Vláknina

Vláknina tvoří důležitou nestravitelnou složku stravy rostlinného původu. Tyto balastní látky snižují vstřebávání sacharidů, příznivě ovlivňují metabolismus tuků a cholesterolu a navozují také pocit sytosti, působí proti zácpě a preventivně proti divertikulóze (výchlipky ve střevě) a kolorektálnímu karcinomu (rakovina tlustého střeva).

Nejvíce vlákniny je obsaženo v ovoci, zelenině, luštěninách, celozrnných mlýnských a pekárenských výrobcích, bramborách. V každodenní stravě by mělo být 30 až 40 g vlákniny, což zabezpečíme podáváním alespoň 0,5 kg ovoce nebo zeleniny denně, podáním brambor jako příkrmu jednou za den, častým zařazováním luštěnin, celozrnného pečiva.

7. Minerální látky a vitaminy

Minerální látky a vitaminy jsou dostatečně obsaženy v pestré stravě. Při hladovce a v některých přísných redukčních dietách je nutno je medikamentózně doplnit, naopak dávky některých prvků (vápník, jod, fosfor, sodík, draslík atd.) musíme přizpůsobit dalším onemocněním pacienta, např. hypertenzi (vysoký krevní tlak), osteomalacii (úbytek kostní hmoty), osteoporóze (snížení kostní hustoty), renální insuficienci (ledvinné nedostatečnosti) apod.

8. Tekutiny

Při vyrovnaném příjmu a diuréze (vylučování moči) je vhodný příjem tekutin 2–2,5 l denně. 1 200–2 000 ml pijeme v nápojích a 500–700 ml je obsaženo v tuhé stravě. Dostatečné množství tekutin udržuje vodní rovnováhu organismu. Vhodné jsou nízkoenergetické či zcela neenergetické nápoje. Alkohol obsahuje velké množství energie, a proto jsou nápoje tohoto druhu v redukčních dietách nevhodné. Hypertonikům (lidé s vysokým krevním tlakem) nepodáváme minerální vody, protože obsahují velké množství sodíku.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Mohlo by vás zajímat

Vše z kategorie

Související články na NZIP

Co je co ve výživě

Vláknina

Většinu příjmu energie zajišťované sacharidy poskytují stravitelné polysacharidy, např. škrob, a...

Prevence kardiovaskulárních...

Tuky a zdraví

Srdečně-cévní onemocnění představují nejčastější příčinu úmrtí ve vyspělých zemích a ve valné vět...

Redukční diety

Základní typy redukčních diet

Redukční diety dělíme podle obsahu energie. Užití diet do 4 200 kJ/1 000 kcal vede obvykle k rych...

Dietoterapie: úvod

Principy diet u dyslipidemií

Při dietě pro pacienty trpící dyslipidemiíí se snažíme zejména o snížení cholesterolu, živočišnýc...

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP
Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů
O portále
O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Kdo jsme
Mapa obsahu
Prohledávejte obsah
Napište nám
Sledujte nás

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2023 [cit. 25.03.2023]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.


Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
PROHLÁŠENÍ O PŘÍSTUPNOSTI