Nedostatek fyzické aktivity je pravděpodobně rizikovým faktorem pro vznik nádorů tlustého střeva, prsu a plic, respektive dostatek tělesné aktivity je protektivním (ochranným) faktorem u těchto onemocnění. Souvislost mezi tělesnou aktivitou, nadváhou a konzumací určitých druhů potravy je v současné době předmětem zkoumání řady epidemiologických studií.
U obézních mužů se podle řady studií častěji vyskytuje karcinom kolon (tlustého střeva), rekta (konečníku) a prostaty. U obézních žen je zvýšené riziko většiny gynekologických nádorů a tumorů žlučníku. Stoupající relativní riziko úmrtí na nádorové onemocnění v závislosti na procentu nadváhy je v následující starší tabulce podle Garfinkela, který sledoval 750 000 pacientů obou pohlaví po dobu 12 let. Muži s 40% nadváhou měli riziko nádorů 1,3krát vyšší než kontroly a ženy 1,5krát vyšší. Tato čísla jsou nižší než stejná rizika pro rizika ischemické choroby srdeční (muži 1,95 a ženy 2,07) a pro diabetes (ženy 5,19 a muži 7,90). Přehled rizik vzniku nádorů podle této práce je uveden v tab. 1.
Tabulka 1: Nádorové riziko u obezity
| Procento nadváhy | 10–19 % | 20–29 % | 30–39 % | ≥ 40 % |
|---|---|---|---|---|
| Muži | ||||
| Kolon, rektum | – | – | 1,53 | 1,73 |
| Prostata | – | 1,37 | 1,33 | 1,29 |
| Ženy | ||||
| Endometrium | 1,36 | 1,85 | 2,3 | 5,42 |
| Děloha (nespec.) | – | 1,81 | 1,4 | 4,65 |
| Cervix | – | 1,51 | 1,42 | 2,39 |
| Ovarium | – | – | – | 2,63 |
| Žlučník | 1,59 | 1,74 | 1,8 | 3,58 |
| Prs | – | – | – | 1,53 |
Obezita, zejména morbidní, souvisí jak s hormonálně dependentními (závislými), tak hormonálně nedependentními (nezávislými) nádory. Riziko karcinomu prsu se zdá u obézních relativně nízké. Ve skutečnosti je četnost ovlivněna spojením premenopauzálních a postmenopauzálních tumorů do jedné tabulky.
Je zajímavé, že před menopauzou obezita riziko karcinomu prsu snižuje. Ženy, obézní v adolescenci, jsou do přechodu před karcinomem relativně chráněny, ženy, které přibraly a byly obézní v dospělosti, mají postmenopauzální (po přechodu) riziko vysoké. Po přechodu je tedy riziko karcinomu prsu u obézních výrazně vyšší než u štíhlých.
Z intervenčních studií je zřejmé, že již mírný váhový úbytek výrazně snižuje riziko vzniku nádorů. Tento efekt je srovnatelný s redukcí rizika diabetu a větší, než je redukce jiných, například kardiovaskulárních rizik. Pro redukci rizika nádorového onemocnění stačí menší úbytek hmotnosti o 5–10 % a další redukce již riziko nemění. Williamson sledoval 43 000 amerických žen, které nikdy nekouřily. Během 12 let hodnotil výskyt nádorů. Při redukci o 10 % hmotnosti kleslo riziko nádorů o 50 %.
Zajímavý je vztah kolorektálního karcinomu (rakoviny tlustého střeva) a obezity. Podle tohoto autora kulminuje riziko kolorektálního karcinomu při body mass indexu (index tělesné hmotnosti, BMI) kolem 30 a je asi 4krát vyšší. Riziko se tedy týká již pacientů s BMI mezi 25–30, tedy u pacientů s nadváhou. Při vyšším BMI již riziko klesá.
V posledních letech byl přesvědčivě prokázán i vztah karcinomu ledvin k obezitě, hypertenzi (vysokému krevnímu tlaku), částečně i k diabetu a snížené fyzické aktivitě. . S každou jednotkou BMI (u průměrně vysokého jedince tedy asi s každými 3 kg) roste riziko nádoru ledviny o 7 %.
