Primární laktázovou insuficienci má 50 % indiánů, 80 % amerických Hispánců, ale v Evropě cca jen 3 % obyvatel. Část populace má jen parciální (částečný) deficit laktózy. Někteří pacienti mají průjmy a bolesti po mléce a mléčných výrobcích, někteří mají obtíže minimální. Bolest vzniká distenzí (roztažením) střevních kliček.
Většina pacientů snese 12–15 g laktózy. Toto množství obsahuje cca 250 ml mléka. Část pacientů snese i 2–3krát více. V celé populaci má ale až 30 % osob po mléce jen funkční obtíže, kdy se nejedná o laktázovou insuficienci. Obvykle jsou dobře snášeny kysané mléčné výrobky.
Laktázová insuficience vzniká sekundárně u Crohnovy choroby a střevních zánětů obecně, kdy se sekrece (vylučování) laktázy obvykle upravuje pomalu. Někteří pacienti pouze nesnášejí mléčný protein (bílkovinu), nejedná se však o laktázovou insuficienci.
Při dietě je třeba dbát zejména na příjem vápníku, jež lze snadno doplnit v lékové formě. Z rostlinných potravin je nejvíce vápníku obsaženo v máku, který však má projímavé účinky a může obtíže akcelerovat.
U nemocných je vhodné sledovat stav kostry a kolem 50. roku věku provést denzitometrii (vyšetření kostí).
Deficience (nedostatek) dalších střevních enzymů je vzácná, může se týkat sacharidů i proteinů a vyžaduje speciální vyšetření a nutriční poradenství. Zejména při velkých ztrátách proteinů je třeba zvyšovat jejich příjem i nad 1,5 g/kg hmotnosti.
