Cukrovka 1. typu je onemocnění vznikající poškozením tzv. beta-buněk v ostrůvcích slinivky břišní a ztrátou schopnosti produkovat inzulin. Nejčastější příčinou je autoimunitní (protilátkami proti vlastnímu tělu vznikající) zánět. Při záchytu cukrovky 1. typu je glykemie obvykle vysoká – nad 10 mmol/l, nemocný ztrácí hodně tekutin močí a má velkou žízeň. Často je z něho cítit aceton. Do objevu inzulinu po 1. světové válce tito pacienti umírali. Dnes je léčba onemocnění snadná mnoha typy inzulinových injekcí. V minulosti stejně jako dnes je nezbytnou součástí léčby dieta.
V dietě diabetiků 1. a 2. typu existují rozdíly, neexistuje tedy univerzální diabetická dieta. Hlavní rozdíly se týkají rozložení jídel a omezení kvanta přijaté energie u diabetiků 2. typu.
Časové rozvržení jídel a množství sacharidů ve stravě
Diabetik 1. typu je nucen k velmi pravidelnému příjmu šesti jídel denně účinkem inzulinových preparátů. Dnes je aplikace krátkodobých inzulinových analog praktičtější a stačí jíst obvykle 3× denně. Hyperinzulinemie (zvýšená koncentrace inzulinu v krvi) se fyziologicky do 2 hodin po jídle normalizuje, u diabetika je nutno v důsledku přetrvávajícího efektu aplikovaného inzulinu vložit po 2–3 hodinách další jídlo, aby nedocházelo k hypoglykemii. Diabetik 1. typu má však i zvýšenou tendenci k tvorbě acetonu (ketóze), jíž brání trvalý přísun malých dávek sacharidů.
Energetický příjem ve stravě
Diabetik 1. typu nemá většinou sklony k otylosti a energetický příjem není výrazně omezen. Rysem moderní diety u diabetika 1. typu je určitá volnost. Dobře vzdělaný diabetik může často jíst více či méně cukru, než je předepsáno, a podle toho si upravit dávku inzulinu. Stejně tak může přizpůsobit dávku inzulinu časovému intervalu mezi jídly.
Výživová doporučení pro diabetiky 1. typu
Cílem léčby je dobrá úroveň glykemie nalačno i po jídle a cílové hodnoty dlouhodobého ukazatele kompenzace glykovaného hemoglobinu HbA1c. Cílem léčby je však zároveň i relativně volný a svobodný život. Dnes lze dosáhnout stavu, kdy diabetik 1. typu není v životě handicapován vůči zbytku populace.
Samostatnou problematikou je výskyt snížené hladiny krevního cukru – hypoglykemie a problematika sportu u diabetika.
Diabetici 1. typu dnes žijí v tzv. toxickém prostředí s vysokou nabídkou energeticky bohatých a energeticky denzních potravin a jsou podobně jako zbytek populace ohroženi dříve málo známou komplikací – obezitou. Je nutné omezit zejména tuky, kalorické nápoje a kalorická sladidla. Dieta se pak více podobá dietě u diabetiků 2. typu.
Příklad jednoho z nejběžnějších jídelníčků pro diabetika 1. typu je uveden v článku Příklady diabetických diet (tab. 1). Podrobné informace o dalších dietách lze vyhledat ve speciálních edukačních materiálech pro diabetiky.
Pro rychlý výpočet přijatého množství cukru a energie jsou u diabetiků vhodné tzv. výměnné jednotky, resp. jejich tabulky.
