Typické potravinové alergie jsou vyvolány především rybami a mořskými plody. Dříve se u nás jedlo jen několik druhů ryb. Dnes je spektrum přijímaných potravin mořského původu široké a zahrnuje například krevety, sépie, chobotnice, slávky, langusty, humry, ústřice a další potraviny s potenciálem vyvolávat potravinové alergie. Dalšími výrazně alergizujícími potravinami jsou mléko, vejce, exotické ovoce, burské a jiné ořechy, sója a také chemické látky používané v průmyslové výrobě potravin.
Mezi pravé potravinové alergie nepatří nedostatečnost střevních enzymů trávicích mléko (intolerance laktózy) a nesnášenlivost lepku (celiakie).
Potravinovou alergií trpí 6 % dětí do 3 let. Výskyt potravinových alergií činí i u dospělých pravděpodobně cca 3–4 %. Vyšší výskyt u dětí je způsoben alergií na kravské mléko a vejce, která později až u 85 % dětí vymizí. Alergie na ořechy naopak vymizí jen vzácně. Časté jsou zkřížené reakce celých skupin potravin i potravin zcela odlišných. Velký význam ve snížení výskytu potravinových alergií má kojení a kvalita výživy v prvním roce života. Dříve se potravinové alergie týkaly méně než 1 % obyvatel. Na sladkovodní ryby máme po generace pěstovanou snášenlivost a podobná je tolerance na běžné typy ovoce; tato tolerance se ještě plně nevyvinula na exotické ovoce a mořské plody.
Je důležité vědět, že mezi různými typy ryb jsou zkřížené reakce, např. mezi treskou, tuňákem a lososem. Existují dokonce i zkřížené reakce mezi sladkovodními a mořskými rybami. Hlavním alergenem je bílkovina rybí svaloviny – parvoalbumin, která se nevyskytuje u měkkýšů, korýšů ani obratlovců. Existují ale i jiné zkřížené alergie na korýše, měkkýše, hmyz či roztoče s ústřicemi, krevetami, langustou a slávkou nebo hlemýžděm, dané jinými bílkovinami. Při podezření na potravinovou alergii je nejlépe exotické potraviny nejíst vůbec. Kontaminace potravin rybími a mořskými produkty nastává snadno i v kuchyni, například v exotických typech restaurací. Alergenem může být i používaný rybí tuk.
Dalšími neobvyklými potravinovými alergeny mohou být exotické ořechy, mléko (zejména kozí a ovčí), semena, například hořčičné semínko, koření, např. paprika či koriandr, jakékoli exotické ovoce. Uvádí se, že malé děti do 3 let věku by vůbec neměly jíst ořechy a ryby.
Projevy alergie na jídlo mohou být velmi široké, od projevů v trávicím traktu (zvracení, bolesti břicha, průjmy) přes kožní reakce až po závažné oběhové reakce.
Potravinové alergie by měly být vyšetřeny alergologem. Je možné provedení kožních testů i testů in vitro. K závažným reakcím dochází také po víně a džusech, například kontaminací včelími produkty.
