Výskyt
Původcem onemocnění je bakterie Streptococcus pneumoniae, tzn. pneumokok s velkým počtem různých sérotypů (více než 90). S. pneumoniae patří mezi významné lidské patogeny, ale běžně se nachází na sliznici horních cest dýchacích, kde je součástí normální mikroflóry u 5–10 % zdravých dospělých a u 20–40 % dětí.
Pneumokoková onemocnění a závažné, tzv. invazivní pneumokokové onemocnění (IPO) patří mezi hlavní příčiny nemocnosti a úmrtnosti na infekční onemocnění v Evropě i ve světě, přičemž nejvyšší výskyt je zaznamenán u malých dětí a starších lidí.
Prevence
Velké části IPO lze předcházet očkováním.
Pravidelné očkování proti pneumokokovým nákazám se provádí u osob umístěných v léčebnách pro dlouhodobě nemocné a v domovech pro seniory. Očkování se provádí rovněž u osob umístěných v domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v domovech se zvláštním režimem, pokud trpí chronickým nespecifickým onemocněním dýchacích cest, chronickým onemocněním srdce, cév nebo ledvin nebo diabetem léčeným inzulínem.
Očkování jako služba hrazená zdravotními pojišťovnami
Očkování proti pneumokokovým infekcím je v ČR hrazeno u dětí, je-li základní očkovací schéma podáno do sedmého měsíce věku dítěte; hrazenou službou je dále i přeočkování do 15. měsíce a očkování provedené po uplynutí lhůt stanovených v tomto ustanovení, pokud došlo k odložení aplikace jedné nebo více dávek očkovacích látek z důvodu zdravotního stavu pojištěnce.
Očkování proti pneumokokovým infekcím je společně s očkováním proti chřipce, invazivním meningokokovým infekcím a invazivnímu onemocnění vyvolanému původcem Haemophilus influenzae typ b hrazeno rizikovým skupinám osob s porušenou nebo zaniklou funkcí sleziny (hyposplenismus nebo asplenie) nebo s indikovanou nebo provedenou splenektomií, pojištěncům s provedenou autologní nebo alogenní transplantaci hematopoetických kmenových buněk, pojištěncům se závažnými primárními nebo sekundárními imunodeficity, které vyžadují dispenzarizaci na specializovaném pracovišti, nebo pojištěncům po prodělané invazivní meningokokové nebo invazivní pneumokokové infekci.
Očkování proti pneumokokovým infekcím je hrazeno pojištěncům nad 65 let. Více se o této vakcinaci dozvíte v článku Doporučení České vakcinologické společnosti ČLS JEP pro očkování proti pneumokokovým onemocněním v dospělosti na webu vakcinace.eu.
Příznaky onemocnění
Původce způsobuje onemocnění horních cest dýchacích. Mezi hlavní projevy IPO patří zejména zánět mozkových blan, zánět středního ucha, septikémie, bakteriémie a zánět plic. Za IPO je považována zjištěná přítomnost pneumokoka v materiálu za normálních podmínek sterilním u klinicky závažných případů (zánět mozkových blan, sepse, zánět plic). Četnost závažných onemocnění převládá zejména u seniorů starších 65 let. Další rizikovou skupinou jsou děti mladší dvou let. Průběh onemocnění závisí na virulenci sérotypu a na aktuálním zdravotním stavu jedince. Mezi osoby s vyšším rizikem onemocnění pneumokokovou infekcí se řadí osoby s chronickým onemocněním plic, ledvin, srdce, slinivky a osoby s poruchou imunity.
Další důležité informace
Inkubační doba: nejčastěji 1–3 dny.
Původce: bakterie Streptococcus pneumoniae.
Zdroj: nemocný člověk nebo bezpříznakový nosič.
Přenos: kapénkovou nákazou (při mluvení, kašlání a kýchání) i kontaktem s kontaminovanými předměty.
Období nakažlivosti, vnímavost a imunita: původce onemocnění je vylučován v období infekce. Období nakažlivosti může být dlouhé, zejména u bezpříznakových nosičů. Nakažlivost mizí po léčbě antibiotiky. Vnímavost k nákaze je všeobecná, imunita se vytváří po očkování nebo po prodělaném onemocnění.
