Přejít na obsah
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
Napište nám
  • Domů
  • Informace o nemocech
  • Alergie
  • Alergická kontaktní dermatitida
  • Aktuální: Alergická kontaktní dermatitida: diagnóza a léčba

Alergická kontaktní dermatitida: diagnóza a léčba

Alergická kontaktní dermatitida
Autor: gesundheit.gv.at

Při alergické kontaktní dermatitidě je kůže zarudlá a svědí v místě, kde se dostala do přímého kontaktu se spouštěčem(alergenem). Zpočátku se objevují puchýřky, které mohou mokvat a vytvářet strupy. Postižené navíc trápí svědění. Při diagnostice pomáhají kožní testy, protože alergickou vyrážku nelze vždy jednoznačně rozpoznat podle jejího vzhledu.

Jak se stanoví diagnóza alergické kontaktní dermatitidy?

Ve vzácných případech se postižené oblasti kůže mohou i zanítit – nejpozději tehdy je naprosto nezbytné lékařské ošetření. Poté, co se podaří zamezit kontaktu s alergenem, alergická kontaktní dermatitida většinou pomalu, ale bezezbytku odezní. Pokud se jedná o chronický kožní projev, zarudnutí vymizí, kůže šupinatí a zhrubne (chronická kontaktní dermatitida). Tato potíž může přejít také v tzv. chronickou degenerativní kontaktní dermatitidu, která se vyznačuje suchostí kůže a výrazně delším hojením.

Zjišťování anamnézy

Diagnostika začíná odebráním podrobné anamnézy. Lékař se bude pacienta ptát, zda se u něj (nebo v jeho rodině) již vyskytly nějaké alergie, jaké vykonává povolání, jakým způsobem pečuje o pleť, nebo zda užívá nějaké léky. Je totiž dost dobře možné, že se nejedná o alergickou kontaktní dermatitidu, nýbrž o iritační kontaktní dermatitidu, která vznikla např. v reakci na nový prací prostředek. Pacienti mají často podezření na konkrétní látky, se kterými přišli nedávno do styku. Ve většině případů se však jedná o spouštěče, se kterými je pacient v pravidelném a dlouhodobém kontaktu. Pokud se po prvotní diagnóze alergické kontaktní dermatitidy objeví vyrážka po dalším kontaktu s alergenem znovu, je zřejmé, že diagnóza byla správná. Pak nezbývá nic jiného, než se důsledně vyhýbat kontaktu se spouštěčem, abyste vzniku další vyrážky zamezili.

Epikutánní test: kožní test za účelem potvrzení diagnózy

Při podezření na alergickou kontaktní dermatitidu se provádí alergologický test v takzvaných standardních sadách. Nejčastějším typem epikutánního testu je uzavřený (náplasťový) test, kdy lékař na záda nalepí náplasti obsahující alergeny. Po 24, 48 nebo i 72 hodinách se ověří, je-li patrná kožní reakce. Je-li reakce nejasná, může o 24 hodin později následovat ještě další odečet. Při provádění epikutánních testů je nutné předem počítat s tím, že alergeny mohou na malých kouscích kůže způsobovat nepříjemné místní reakce.

Druhým typem epikutánního testu je otevřený test, kdy se alergen nelepí pod náplast, ale aplikuje se na určitou oblast kůže několikrát denně. Tento typ epikutánního testu je obzvláště užitečný pro testování látek, jako jsou sprchové gely nebo dezinfekční prostředky. Vyhodnocení se provádí po 48 a 72 hodinách.

Třetím typem epikutánního testu je fotoepikutánní test neboli photo patch test, který se používá k diagnostice fotoalergické kontaktní dermatitidy (viz také článek Alergie na slunce). Ta se objevuje v případě interakce fotosenzibilizační látky a UV záření. Při tomto vyšetření se testované alergeny aplikují stejným způsobem jako při klasickém náplasťovém testu, ale ve dvou sadách alergenů. Jedna sada se po 24 hodinách působení odstraní a kůže pod ní je ozářena UVA zářením, druhá sada zůstává zalepená a odstraňuje se až po 48 hodinách (bez vystavení UVA záření). Lékař tyto dvě místa následně mezi sebou porovná: pokud je alergická reakce pozorována v obou sadách, jedná se o „klasickou“ alergickou kontaktní dermatitidu; pokud je reakce pozorována pouze v sadě, která byla ozářena UVA zářením, jedná se o fotoalergickou kontaktní dermatitidu. Ta bývá důsledkem kombinovaného účinku látky (např. pleťového krému obsahujícího nějaký alergen) a UV záření. Fotoalergická kontaktní dermatitida proto bývá viditelná hlavně na místech vystavených světlu, ale může se rozšířit i do okolí.

Rizika a vedlejší účinky testu vám vysvětlí lékař. Pozitivní výsledek testu ještě nemusí znamenat, že se skutečně jedná o alergii.

Jak se léčí alergická kontaktní dermatitida?

Léčba alergické kontaktní dermatitidy spočívá především ve vyhýbání se alergenům, v akutní fázi se používá i místní léčba (krémy apod.). V každém případě byste se měli obrátit na dermatologa, který může zařídit bližší objasnění alergie – ať již diagnózu stanoví sám, nebo vás odešle na speciální vyšetření do alergologické ambulance. V případě pozitivního výsledku testu bude alergen zaznamenán do vašeho průkazu alergika.

Vyhýbejte se alergenům

Prvním krokem v léčbě alergické kontaktní dermatitidy je poradenství ohledně možných látek nebo výrobků, které obsahují daný alergen. Pacient by se těmto výrobkům měl samozřejmě vyhnout. Bohužel to není vždy možné, zvláště pokud jsou alergeny takřka všudypřítomné. Úsilí by v takovém případě mělo směřovat alespoň k omezení kontaktů s alergenem.

Krémy, masti, kortizon atd.

V závislosti na tom, v jaké fázi se alergická změna kůže nachází, se na kůži nanášejí léčiva (místní léčba). Jestliže ekzém mokvá, aplikují se hydrofilní emulze, krémy nebo vodné roztoky. Je-li kůže suché, nanáší se mastná mast. K udržení zánětu pod kontrolou se používají kortikosteroidy (buď aplikované na kůži nebo ve formě tablet, jen v závažných případech ve formě infuze). Doba aplikace kortizonu na kůži je obvykle omezená, protože vedlejším účinkem je ztenčování kůže. Po přerušení léčby je však obvykle možné ji znovu zahájit. Pokud vyrážka vykazuje známky infekce, může být nutná antibiotická léčba.

Pravidelně byste měli používat promašťovací pleťový krém, který vám doporučil lékař, aby se postupně obnovila kůže i její přirozená bariéra. Kromě toho lze na kůži aplikovat přípravky s obsahem močoviny (urey).

Pro léčbu středně těžkého až těžkého atopického ekzému se někdy používají tzv. inhibitory kalcineurinu. Ty může lékař předepsat v případě výskytu alergické kontaktní dermatitidy na obličeji, protože kůže se po nich ztenčuje méně než po kortizonových krémech.

Ve vzácných případech se používají imunosupresiva. Dále může podpůrně působit terapie ultrafialovým světlem, zvláště pak u chronické varianty.

Na koho se mohu obrátit?

Diagnostiku i léčbu alergické kontaktní dermatitidy provádí alergolog. Prvním krokem je však většinou návštěva dermatologa, který vysloví předpokládanou diagnózu a zároveň vyloučí jiná kožní onemocnění.

Související odkazy

  1. Monika Langerová, Iva Karlová, Jan Šternberský: Epikutánní testy v praxi. Dermatologie pro praxi 2011; 5(3): 171–174 (odkaz vede na PDF soubor na webu dermatologiepropraxi.cz, 194 kB)

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Mohlo by vás zajímat

Vše z kategorie

Související články na NZIP

Jiné alergie

Alergie na latex

Latex je mléčná tekutina produkovaná stromem kaučukovníkem (Hevea brasiliensis), která se používá...

Alergická kontaktní dermati...

Alergická kontaktní dermatitida: spouštěče a prevence

Existuje celá řada spouštěčů, které mohou vyvolat alergickou kontaktní dermatitidu. V místě, kde...

Alergie: základní informace

Alergie: co to je?

Lidské tělo má proti choroboplodným zárodkům svou vlastní obranu – imunitní systém. Tento komplex...

Jiné alergie

Alergie na slunce

Sluneční svit je zdrojem tepla, zlepšuje náladu a je důležitý i pro metabolismus kostí. Součástí...

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP
Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů
O portále
O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Kdo jsme
Mapa obsahu
Prohledávejte obsah
Napište nám
Sledujte nás

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2023 [cit. 04.02.2023]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.


Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
PROHLÁŠENÍ O PŘÍSTUPNOSTI