Dospělí začínají kouřit výjimečně, přestože se výrobci cigaret snaží budit představu, že kouření je „dospělé rozhodnutí“. Ve skutečnosti se však jedná o dětskou nemoc: mívá začátek v dětství a je skutečně samostatnou diagnózou F17, tedy „poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním tabáku“. V udržování tohoto chování i v době, kdy si již kuřák uvědomuje jeho škodlivost, má pak podstatný vliv zvyk a návykovost nikotinu. Podstatné bývá spojení určité značky cigaret s image dané značky, dostupnost cigaret (cena, místa prodeje), postoj ke kouření ve společnosti, kouření společenských vzorů apod. Bližší informace najdete v článku Závislost na tabáku: prevence.
Co je závislost na tabáku?
Závislost na tabáku vzniká jednak jako naučené chování, tedy potřeba či zvyk kouřit v určitých situacích či v určité společnosti. Je to určité naučené chování, psychosociální závislost. Po určité době, která je daná dědičně (zděděné typy receptorů v mozku, na které se navazuje nikotin), se vyvine u většiny kuřáků (80–90 %) také závislost fyzická, tedy tělesná, drogová – závislost na nikotinu. Právě nikotin je hlavním důvodem, proč lidé kouří tabák: návykový je příjemný pocit po potažení daný vyplavením hormonů štěstí. Pokud ale nikotin závislému chybí, objeví se abstinenční příznaky a ten již pak kouří hlavně pro jejich potlačení. Jedná se o silnou závislost, které není lehké se zbavit, typické jsou opakované pokusy. Za život kuřáka jich bývají i desítky.
Jaké příznaky má závislost na tabáku?
V krvi je poločas nikotinu (tzn. doba, za jakou se množství sníží metabolismem na polovinu) kolem dvou hodin, proto je potřeba kouřit do hodiny po probuzení známkou významné závislosti. Obecně znamená definice závislosti naplnění alespoň tří znaků:
- delší užívání, než se původně předpokládalo,
- tolerance, tzn. potřeba vyšších dávek než na začátku užívání,
- abstinenční příznaky při absenci látky, v tomto případě nikotinu.
Abstinenční příznaky z nedostatku nikotinu se u závislých mohou objevit již po několika hodinách abstinence a mohou zahrnovat následující (podle tzv. Minnesotské škály [1]):
- zlost, podrážděnost, nespokojenost,
- úzkost, nervozita,
- špatná nálada, smutek,
- touha kouřit,
- obtížné soustředění,
- zvýšená chuť k jídlu, hlad, zvyšování hmotnosti,
- nespavost, obtížné usínání, buzení v noci,
- neschopnost odpočívat,
- netrpělivost,
- zácpa,
- závratě,
- kašel,
- neobvyklé sny, noční můry,
- nevolnost,
- bolest v krku.
Abstinenční příznaky většinou trvají jen první týdny, většinou do měsíce, pouze zvyšování hmotnosti/hlad a touha kouřit mohou trvat déle. K jejich potlačení existují léky.
Jak široce rozšířená je závislost na tabáku?
Většinou se uvádí prevalence* kouření v populaci nad 15 let; v současné době se tato hodnota v České republice pohybuje kolem 25–29 %. Prevalence v populaci nad 18 let by byla o něco nižší; to proto, že ve věku mezi 15 a 18 lety u nás kouří kolem 30–40 % mladistvých [2]. To je alarmující, protože své závislosti se budou těžko zbavovat.
* Prevalence je počet lidí s daným znakem z celkového počtu adekvátní populace, tedy například, kolik % populaxe v ČR v určitém věku kouří.
Jak označujeme různé skupiny lidí ve vztahu ke kouření?
- denní kuřáci nebo pravidelní kuřáci – ti, kdo kouří nejméně jednou denně,
- příležitostní kuřáci – kouří, ale méně než jednou denně,
- bývalí kuřáci – během života vykouřili 100 a více cigaret, ale již nekouří,
- nekuřáci – nekouří a během života nikdy nevykouřili 100 a více cigaret.
Zahraničí: Prevalence kouření v populaci USA, Kanady, Austrálie, Nového Zélandu, UK a v dalších zemích s účinnou kontrolou tabáku je kolem 15 %, např. v New Yorku jen 9 %.
Zdravotníci: V ČR kouří asi 40 % sester a asi 16 % lékařů, v USA je to 7 % sester a kolem 2 % lékařů.
Porovnání dopadů závislosti na tabáku s dopadem jiných závislostí
Nelegální drogy: řádově 40 000 problémových uživatelů, řádově kolem 300 úmrtí ročně
Alkohol: řádově 4 % uživatelů je závislých, řádově způsobí kolem 4-8000 úmrtí ročně
Tabák: řádově 80–90 % uživatelů je fyzicky závislých (tj. po přerušení kouření se dostaví abstinenční příznaky), kouření způsobí kolem 16 000 předčasných úmrtí ročně. Bezpečná dávka kouře neexistuje; některé látky mají bezprahové účinky, tedy např. zdraví nekuřáka může poškodit i jen pobyt v zakouřeném prostředí.
Související odkazy
- Minnesotská škála abstinenčních příznaků / Minnesota Tobacco Withdrawal Scale (odkaz vede na web med.uvm.edu; většina vysvětlujících textů je dostupná pouze v angličtině, ale samotná škála je ke stažení i v češtině)
- Csémy L., Dvořáková Z., Fialová A., Kodl M., Skývová M. Užívání tabáku a alkoholu v České republice 2018. Státní zdravotní ústav, 2019. (odkaz vede na web Státního zdravotního ústavu)
