Přejít na obsah
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
Napište nám
  • Domů
  • Informace o nemocech
  • Pohlavní orgány, pohlavní hormony
  • Ženské pohlavní hormony, menstruační cyklus
  • Aktuální: Přechod (klimakterium): léčba při obtížích

Přechod (klimakterium): léčba při obtížích

Ženské pohlavní hormony, menstruační cyklus
Autor: gesundheit.gv.at

Klimakterium (přechod) je součástí života každé ženy, nejedná se o nemoc. Časté potíže, jako jsou návaly horka, pocení nebo výkyvy nálad, nejsou u velké části žen natolik závažné, aby vyžadovaly léčbu, a časem zase samy odezní. Pro jiné ženy však mohou být hormonální změny velmi stresující. Přibližně jedna třetina žen má závažné potíže, jedna třetina má středně závažné potíže a jedna třetina nemá téměř žádné potíže („pravidlo třetin“).

V současné době se za nejúčinnější způsob zmírnění klimakterických potíží považuje léčba hormonálními přípravky. Je však vhodná pouze na krátkou dobu, protože z dlouhodobého pohledu s sebou přináší některá rizika. Existují i další možnosti léčby, pro většinu z nich však chybí vědecké důkazy.

Kdy je indikována hormonální léčba?

Je zcela normální, že plodné období života ženy jednou skončí, a že hladina hormonů ve středním věku klesá. Tyto hormony nemusí být nutně doplňovány. U žen, které pociťují jen mírné obtíže nebo dokonce nemají žádné, není důvod užívat hormony. Ženám se závažnými příznaky může krátkodobá hormonální léčba přinést úlevu. Hormonální substituční léčba (HRT) by však měla být podávána podle zásady „tolik, kolik je nutné, ale co možná nejméně“. Neexistuje ovšem žádná záruka, že při užívání HRT potíže zcela vymizí. Navíc se po ukončení HRT mohou potíže znovu objevit, protože přenastavení těla na novou hormonální rovnováhu se léčbou pouze oddálí.

O přínosech a rizicích hormonální substituční léčby informuje ženu nejlépe její gynekolog, který ji rovněž může podpořit v jejím osobním rozhodnutí.

Které hormony se používají?

Ke zmírňování klimakterických potíží se používají různé hormonální přípravky. Lékař může navrhnout buď monoterapii, při níž je podáván jen jeden hormon (progesteron nebo estrogeny), nebo kombinovanou terapii, která spočívá v kombinaci estrogenu a gestagenu.

Poznámka: Estrogeny v monoterapii poměrně hodně stimulují růst děložní sliznice (endometria) a v některých případech mohou vést ke vzniku karcinomu endometria nebo zhoubného nádoru děložního těla, proto bývá obvykle předepisována kombinovaná léčba. Monoterapie estrogeny je častěji předepisována ženám, které někdy předtím podstoupily operaci dělohy.

Existují dvě formy léčby, při které se kombinují gestageny a estrogeny:

  • kontinuální, kombinovaná hormonální léčba – žena po celou dobu léčby užívá kombinovaný přípravek s obsahem estrogenů a gestagenů,
  • cyklická léčba – během jedné fáze (např. po dobu tří týdnů) žena užívá pouze estrogeny, zatímco během další fáze se k estrogenům přidávají i gestageny.

Nejčastěji předepisovanou formou hormonální léčby je užívání přípravků obsahujících estrogen i gestagen. To se rovněž ukázalo jako nejúčinnější metoda léčby.

Lokální hormonální léčba

Pokud lékař ženě doporučí pouze lokální hormonální léčbu, která bude užívána v oblasti pochvy, není obvykle gestagen potřeba. Používání přípravků s obsahem estrogenu může napomoci při obnově poševní sliznice, která se v důsledku hormonálních změn ztenčila a vysušila. To může ženu ochránit například před bolestí při pohlavním styku a před infekcemi. I při lokální hormonální léčbě se však mohou vyskytnout nežádoucí účinky, jako je například špinění či pocit napětí v prsou.

Jak se hormonální přípravky užívají?

Existují různé způsoby podávání hormonálních přípravků. Různé lékové formy mají různé výhody a nevýhody. Podrobné informace o různých typech a možnostech použití hormonů vám poskytne ošetřující lékař. Hormonální přípravky jsou obecně k dostání (na předpis) v lékárnách jako:

  • tablety nebo tobolky (kapsle),
  • náplasti nebo gely k aplikaci na kůži,
  • injekce,
  • krémy, gely, tablety nebo čípky k zavedení do pochvy.

V závislosti na přípravku se může časování léčby lišit. Například tablety se obvykle užívají denně, náplasti se mění jednou nebo dvakrát týdně, zatímco lokální aplikace do pochvy se provádí buď denně, nebo v předepsaných intervalech, které stanoví lékař.

Estrogeny a gestageny jsou k dispozici ve formě tablet a náplastí. Existují tablety, které obsahují pouze estrogen nebo gestagen a lze je kombinovat jednotlivě, ale vyrábějí se i tablety s kombinací obou hormonů, ať už pro cyklickou léčbu, nebo pro kontinuální (jednofázovou) léčbu. Náplasti nalepené na kůži (obvykle na břiše nebo na bocích) uvolňují hormony do těla přes kůži.

Estrogeny jsou k dispozici rovněž ve formě gelů, vaginálních krémů a čípků. Gely se pravidelně vtírají do pokožky. K léčbě nepříjemných pocitů v oblasti genitálií se používají krémy a čípky.

Jaká rizika a vedlejší účinky může mít hormonální léčba?

V prvních měsících hormonální léčby se může vyskytnout špinění (někdy i trvalejší krvácení), pocit napětí v prsou, zadržování vody v tkáních (edém) nebo nevolnost. To je obvykle způsobeno tím, že se tělo musí přizpůsobit „nečekané“ dodávce hormonů zvenčí. Pokud potíže přetrvávají delší dobu, měla byste se poradit se svým lékařem, zda by nebylo možné přejít na jiný přípravek, který budete lépe snášet. Výše popsané potíže bývají často způsobeny příliš vysokou počáteční dávkou – a obvykle zmizí, jakmile je dosaženo vhodného dávkování.

Důležité: Hormonální léčba by měla být podávána co nejkratší dobu a v co nejnižších dávkách. Pokud hormonální léčba trvá několik let, zvyšuje se riziko různých závažných onemocnění, zvláště pokud ještě před zahájením léčby byly některé orgány poškozeny. Největší riziko představují trombózy, karcinom prsu nebo onemocnění jater. Podle současných poznatků je riziko nižší u hormonů, které se průběžně vstřebávají z náplastí nebo ve formě krémů či gelů přes kůži.
Poznámka: Hormonální léčba samotným estrogenem (monoterapie) nebo kombinace estrogenu a gestagenu (kombinovaná terapie) mírně zvyšuje riziko vzniku karcinomu prsu. Toto riziko se zvyšuje zejména při dlouhodobém užívání kombinované terapie ve středním věku a po přirozené menopauze. Po vysazení hormonální léčby se riziko vzniku zhoubného nádoru opět snižuje. Zatím není zcela jasné, zda to platí i pro riziko vzniku zhoubných nádorů vaječníků. Dlouhodobě užívaný estrogen v monoterapii je rovněž považován za rizikový faktor pro vznik karcinomu endometria.

Kdy by se hormony neměly užívat?

Užívání hormonů je kontraindikováno při následujících onemocněních (i pokud jste je prodělala někdy v minulosti):

  • zhoubný nádor prsu,
  • ischemická choroba srdeční,
  • trombóza,
  • cévní mozková příhoda,
  • nádorová onemocnění dělohy,
  • akutní zánět jater,
  • závažná porucha funkce jater.
Poznámka: Pokud má žena zvýšené riziko vzniku karcinomu prsu, trombózy nebo kardiovaskulárního onemocnění, je třeba pečlivě zvážit přínos hormonální léčby oproti rizikům.

Jaké jsou alternativy hormonální léčby?

Typické příznaky přechodu, jako jsou návaly horka a pocení jsou zřídkakdy tak výrazné, aby je bylo třeba léčit. Ženám, jež jimi trpí, jsou k dispozici různé možnosti léčby, které tyto příznaky zmírní.

Období klimakteria je pro mnoho žen podnětem, aby věnovaly větší pozornost zdravému životnímu stylu. Zdravá strava, více pohybu, nekuřáctví a vyhýbání se alkoholu obecně přispívají k pevnějšími zdraví. Pohybová aktivita má pozitivní vliv zejména na kardiovaskulární systém, zdraví kostí a celkovou kondici. K lepší celkové pohodě mohou přispět i relaxační techniky, dechová cvičení, meditace nebo jóga – ačkoli tyto metody pravděpodobně nezmírní návaly horka.

Pro zmírnění klimakterických obtíží kromě toho existuje celá řada rostlinných přípravků, které jsou často nabízeny ve formě doplňků stravy. Patří mezi ně přípravky z jetele lučního (Trifolium pratense) a ploštičníku hroznatého (Actaea racemosa), a také přípravky obsahující rostlinné estrogeny (fytoestrogeny). Fytoestrogeny (např. izoflavony) jsou sekundární metabolity rostlin, které mají podobný účinek jako estrogeny. Izoflavony se přirozeně vyskytují například v sóji, v různých druzích fazolí, v obilovinách nebo v lučním jeteli.

Užívání doplňků stravy může mít pozitivní vliv na celkovou pohodu, avšak může mít i vedlejší účinky, například zažívací potíže. Před užíváním doplňků stravy nebo volně prodejných rostlinných přípravků byste se měla vždy poradit s lékařem. Ten vás upozorní na případná rizika plynoucí z možných lékových interakcí.

Na koho se mohu obrátit?

Pokud se u vás objeví první příznaky menopauzy, můžete se obrátit na svého registrujícího gynekologa.

Související odkazy

  1. Tomáš Fait: Nové pohledy na hormonální substituční terapii. Vnitřní lékařství 2014; 60(11): 942–947. (odkaz vede na PDF soubor na webu casopisvnitrnilekarstvi.cz, 175 kB)

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Mohlo by vás zajímat

Vše z kategorie

Související články na NZIP

Ženské pohlavní hormony, me...

Přechod (klimakterium): tělesné a hormonální změny

V období přechodu (klimakteria) se v těle ženy mění hormonální rovnováha. Dříve pravidelná menstr...

Ženské pohlavní hormony, me...

Přechod (klimakterium): příznaky

Hormonální změny během klimakteria (přechodu) nemusí být vždy spojeny s obtížemi. U některých žen...

Onemocnění ženských pohlavn...

Endometrióza: léčba

V současné době neexistuje žádná léčebná metoda, která by dokázala endometriózu úplně vyléčit. Lé...

Rakovina prsu

Rakovina prsu: prevence

Lze rakovině prsu předejít? V tomto článku se dočtete stručné shrnutí nejnovějších vědeckých pozn...

Související doporučené zdroje

Ženské pohlavní hormony, me...

Menstruace

Projevy premenstruačního syndromu, menstruační cyklus, problematika nepravidelných a bolestivých „měsíčků“, menstruační vložky, tampony a kalíšky, endometrióza a také další témata, která se týkají...

Přejít na externí zdroj
Ženské pohlavní hormony, me...

Menopauza

Co je menopauza (přechod, klimakterium), proč k ní dochází a kdy zpravidla nastupuje? Jaké obtíže se mohou objevit během přechodu a které choroby ohrožují ženu po menopauze? Jakým způsobem je možné...

Přejít na externí zdroj
Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP
Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů
O portále
O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Kdo jsme
Mapa obsahu
Prohledávejte obsah
Napište nám
Sledujte nás

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2023 [cit. 05.02.2023]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.


Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
PROHLÁŠENÍ O PŘÍSTUPNOSTI