Přejít na obsah
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
Napište nám
  • Domů
  • Informace o nemocech
  • Dětské nemoci
  • Bakteriální a virové infekce u dětí
  • Aktuální: Záškrt (difterie)

Záškrt (difterie)

Bakteriální a virové infekce u dětí
Autor: Státní zdravotní ústav

Záškrt je znám od starověku a před zavedením očkování patřil k hlavním příčinám dětské nemocnosti a úmrtnosti. Nejčastěji se projevuje jako těžká angina s šedavými pablánami, které vedou ke zúžení hrtanu i hltanu a k dušení. Původcem onemocnění jsou bakterie Corynebacterium diphteriae, případně zvířecí druhy Corynebacterium ulcerans a Corynebacterium pseudotuberculosis.

Historie

Po zavedení očkování se podařilo významně snížit počty případů onemocnění a úmrtí. Nicméně v některých státech světa se difterie stále vyskytuje. Nejvyšší nemocnost záškrtem byla v českých zemích v průběhu druhé světové války, v roce 1943 dosáhla maxima 39 597 případů onemocnění (347/100.000 obyvatel). Smrtnost se pohybovala mezi 5 až 8 %. Povinné očkování bylo zahájeno v roce 1946, poté nemocnost prudce klesala až do začátku 70. let, kdy byl přerušen výskyt onemocnění. Od roku 1974 se vyskytují jen ojedinělé případy onemocnění. Riziko nákazy se obecně zvyšuje s věkem, s poklesem ochranných protilátek po očkování, a většinou má souvislost s kontaktem s neočkovanými osobami nebo s cestováním do zahraničí.

Současnost

V roce 2015 evidovala Světová zdravotnická organizace (WHO) 4530 případů záškrtu, zejména v nejchudších oblastech Afriky, Asie a Latinské Ameriky. Smrtnost onemocnění se v současnosti pohybuje mezi 5 až 10 procenty; u dětí mladších 5 let věku a u osob nad 40 let dosahuje až 20 procent. V ČR byl poslední případ záškrtu evidován v roce 1995.

Záškrt je v EU a Evropského hospodářského prostoru (EHP) vzácným onemocněním. V letech 2016 až 2020 bylo ze zemí EU/EHP do ECDC ročně hlášeno průměrně 52 případů onemocnění. Celkem šlo o 128 případů způsobených patogenem Corynebacterium diphtheriae, což činilo zhruba polovinu všech hlášených případů. 

V roce 2022 bylo k 31. září hlášeno již 92 případů záškrtu z několika evropských zemí, převážně u migrantů (např. z Rakouska, Německa, Velká Británie, Švýcarska). V České republice bylo dosud v roce 2022 zaznamenáno 5 případů onemocnění záškrtem vyvolaných toxin produkujícími kmeny korynebakterií. 

Graf: Vývoj onemocnění záškrtem v České republice v letech 1945–2018. Od roku 1946 výskyt případů prudce klesal až k nulovým hodnotám od konce 60. let 20. století.

Obrázek 1: Trend onemocnění záškrtem v České republice v letech 1945–2018. (Zdroj: Státní zdravotní ústav)

Prevence

Očkování dětí se provádí očkovací látkou proti záškrtu, tetanu, černému kašli, dětské obrně, žloutence typu B, onemocnění vyvolanému Haemophilus influenzae typu b u dětí (schéma 2+1):

  • od 9. týdne věku (2. měsíc),
  • další dávka se podá za dva měsíce po první dávce (4. měsíc),
  • přeočkování se provede v 11.–13. měsíci života dítěte,
  • očkovací látkou proti záškrtu, tetanu a černému kašli v 5.–6. roce dítěte,
  • očkovací látky proti záškrtu, tetanu, černému kašli a dětské obrně v 10.–11. roce dítěte.

Očkování dospělých proti záškrtu je vzhledem k vyvanutí imunity doporučeno Světovou zdravotnickou organizací (WHO) každých 10 let. Při cestách do zemí mimo Evropu a Severní Ameriku se doporučuje přeočkování, zvláště u starších cestovatelů, cest delších než 1 měsíc a při plánovaném užším kontaktu s místním obyvatelstvem (např. humanitární aktivity).

Příznaky onemocnění

Záškrt se nejčastěji projevuje jako těžká angina s šedavými pablánami, vedoucí k zúžení hrtanu i hltanu a k dušení. Mezi další příznaky patří slabost, bolest v krku, horečka, zvětšené krční mandle a dýchací obtíže. Bakteriální toxiny se mohou dostat do krevního oběhu a poškodit i srdce, ledviny a centrální nervový systém.

Další důležité informace

Inkubační doba: trvá obvykle 2 až 5 dní.

Původce: korynebakterie produkující toxin, buď čistě lidský patogen Corynebacterium diphtheriae, případně primárně zvířecí druhy C. ulcerans a C. pseudotuberculosis.

Zdroj: nemocný člověk, rekonvalescent nebo nosič toxigenního kmene.

Přenos: vzdušnou cestou z osoby na osobu prostřednictvím kapének, které vznikají při mluvení, kašlání a kýchání, nebo kontaktem s kontaminovanými předměty, včetně prádla apod. Bakterie se mohou do organismu dostat i kožními lézemi.

Období nakažlivosti, vnímavost a imunita: nakažlivost nemocného začíná koncem inkubační doby, trvá po celou dobu nemoci, obvykle 14 dní, vylučování patogenu v rekonvalescenci může trvat až 6 měsíců.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Související témata: 

Očkování (vakcinace) Očkování dětí Očkování dospělých

Mohlo by vás zajímat

Vše z kategorie

Související články na NZIP

Očkování: základní informace

Úhrada očkování

Ze zákona č. 48/1997 o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (s účinností o...

Bakteriální a virové infekc...

Přenosná dětská obrna (poliomyelitida)

Přenosná dětská obrna (poliomyelitida) je vysoce nakažlivé virové onemocnění nervového systému, k...

Bakteriální a virové infekc...

Černý kašel (dávivý kašel, pertuse)

Černý kašel (pertuse) je vysoce nakažlivé onemocnění, které se přenáší vzdušnou cestou, tedy kapé...

Infekční nemoci

Tetanus

Původcem je bakterie Clostridium tetani, která produkuje neurotoxin vyvolávající onemocnění zvané...

Související doporučené zdroje

Očkování těhotných

Doporučení Národní imunizační komise (NIKO) pro očkování těhotných žen proti černému kašli (pertusi)

Černý kašel (odborně „pertuse“) je vysoce infekční bakteriální onemocnění, jehož výskyt v rozvinutých zemích od 80. let 20. století roste napříč všemi věkovými skupinami. Černý kašel je obzvláště n...

Přejít na externí zdroj
Bakteriální a virové infekc...

Neštovice

Zdroje věnované původci onemocnění, cestě přenosu, příznakům, komplikacím, diagnostice a léčbě neštovic. Dozvíte se, proč se neštovicím říká dětská nemoc, pro koho představuje nákaza touto vysoce i...

Přejít na externí zdroj
Bakteriální a virové infekc...

Příušnice

Zdroje věnované původci, cestě přenosu, příznakům, komplikacím, diagnostice a léčbě příušnic. Dozvíte se, jaká rizika představuje nákaza příušnicemi v dospělosti, z jakého důvodu se provádí očkován...

Přejít na externí zdroj
Bakteriální a virové infekc...

Spalničky

Zdroje věnované prevenci, cestě přenosu, příznakům, průběhu, komplikacím, diagnostice a léčbě spalniček. Prostor je poskytnut také názorům na povinné očkování nebo zajímavostem z historie očkování...

Přejít na externí zdroj
Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP
Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů
O portále
O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Kdo jsme
Mapa obsahu
Prohledávejte obsah
Napište nám
Sledujte nás

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2023 [cit. 29.01.2023]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.


Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
PROHLÁŠENÍ O PŘÍSTUPNOSTI