Metabolismus hormonů se s věkem mění. Tělo časem ztrácí schopnost správně regulovat hormony a vylučuje jich méně. Je to součást normálního procesu stárnutí a tělesných změn, které souvisejí s přibývajícím věkem. Hladina celkového testosteronu u mužů pozvolna klesá zhruba od 40. roku věku, a to přibližně o 0,4 % ročně. Produkce testosteronu se však obvykle nezastaví. U většiny mužů zůstává hladina testosteronu v normě i ve vyšším věku.
V případě hypogonadismu s pozdním nástupem je hladina testosteronu nižší než normální hladina u zdravých mužů. Nedostatek testosteronu může způsobit nebo zhoršit tělesné potíže a přispět k rozvoji některých onemocnění, jako je např. osteoporóza nebo metabolický syndrom.
U mužů ve věku 50 až 59 let se hypogonadismus vyskytuje u 0,6 %, zatímco u mužů ve věku 60 až 79 let je to 4,2 % – což přibližně odpovídá jednomu z 25 mužů v této věkové skupině.
Jak vzniká nedostatek testosteronu ve stáří?
Při vzniku hypogonadismu s pozdním nástupem hrají důležitou roli dva procesy:
- Leydigovy buňky varlat mohou produkovat méně testosteronu,
- mění se hormonální kontrola produkce testosteronu v hypothalamo-hypofyzárním systému.
Hypogonadismus s pozdním nástupem je smíšená forma primárního a sekundárního hypogonadismu. Příznaky mohou být ovlivněny různými tělesnými a duševními faktory. Vědecké studie naznačují, že s nedostatkem testosteronu souvisejí některá onemocnění. Nízká hladina testosteronu je často přítomna například u mužů postižených osteoporózou, metabolickým syndromem nebo diabetem 2. typu.
Jak můžete předejít nedostatku testosteronu?
Na rozvoji nedostatku testosteronu ve stáří se mohou podílet různé faktory související s životním stylem. Patří mezi ně například obezita nebo nadměrná konzumace alkoholu. Zdravý životní styl – tedy vyvážená strava, pravidelný pohyb, umírněná konzumace alkoholu, nekuřáctví – zabraňuje dalším negativním vlivům na produkci a fungování testosteronu a pomáhá předcházet jeho nedostatku.
Rizikovými faktory pro vznik hypogonadismu s pozdním nástupem jsou obezita, chronická onemocnění a obecně špatný zdravotní stav.
Jaké příznaky se mohou vyskytnout?
Hypogonadismus s pozdním nástupem se nejčastěji vyznačuje následujícími příznaky:
- snížení sexuální touhy (ztráta libida),
- erektilní dysfunkce,
- výkyvy nálad, depresivní nálady a ztráta energie,
- kognitivní poruchy, zejména zhoršení prostorové představivosti,
- poruchy spánku,
- úbytek tělesného ochlupení,
- gynekomastie,
- úbytek svalové hmoty (objem svalů, svalová síla),
- zvýšení množství břišního tuku,
- snížení hustoty kostní hmoty, resp. příznaky osteoporózy,
- příznaky metabolického syndromu.
Žádný z těchto příznaků sám o sobě není spolehlivým ukazatelem hypogonadismu. Příznaky hypogonadismu s pozdním nástupem jsou obvykle méně výrazné než příznaky hypogonadismu v mladším věku. Výše uvedené příznaky mohou být způsobeny i jinými onemocněními, např. metabolickými poruchami (jako je zejména diabetes) nebo kardiovaskulárními onemocněními. Sexuální dysfunkce, např. ztráta libida nebo erektilní dysfunkce, mohou být způsobeny i různými tělesnými a duševními příčinami.
Jak se stanoví diagnóza?
Za účelem objasnění pacientových obtíží se lékař nejprve vyptá na anamnézu a provede fyzikální vyšetření. Pokud pacient pociťuje nějaké obtíže nebo příznaky, které by mohly poukazovat na nedostatek testosteronu, je nutné provést i některá další vyšetření, která lékaři umožní zúžit okruh možných příčin a následně stanovit přesnou diagnózu.
Hladinu testosteronu lze stanovit z laboratorního vyšetření krve. Odběr krve musí být proveden ráno. Výsledky z laboratoře a některé sexuální příznaky (např. snížená sexuální touha, oslabená ranní erekce, erektilní dysfunkce) poskytují lékaři důkazy o tom, zda se skutečně jedná o nedostatek testosteronu a zda je indikována substituční léčba testosteronem (TRT).
V případě snížené hladiny testosteronu je třeba provést minimálně jeden, ale lépe dva kontrolní odběry [1]. Lékař může chtít provést i další vyšetření, aby zúžil okruh možných příčin. Bližší informace najdete v článku Nedostatek testosteronu u mužů.
Jak probíhá léčba hypogonadismu s pozdním nástupem?
Indikací k substituční léčbě testosteronem (TRT) je stav, kdy pacient má příliš nízkou hladinu testosteronu a jsou u něj přítomny typické příznaky hypogonadismu s pozdním nástupem. Před zahájením léčby lékař potřebuje zjistit, zda neexistují nějaké kontraindikace; za tímto účelem odešle pacienta na potřebná vyšetření. Mezi kontraindikace patří například karcinom prostaty, polycytemie, rakovina prsu u mužů, obstrukční spánková apnoe nebo závažné srdeční selhání.
Pro substituční terapii testosteronem jsou k dispozici krátkodobě a dlouhodobě působící přípravky v různých lékových formách (např. perorální léky, intramuskulární injekce nebo gely a náplasti pro aplikaci na kůži). Ošetřující lékař společně s pacientem rozhodne, který přípravek je nejvhodnější, a pacienta informuje o možných rizicích a nežádoucích účincích.
Před zahájením léčby lékař zkontroluje stav prostaty a riziko vzniku zhoubného nádoru prostaty, a to prostřednictvím vyšetření konečníku prstem, ultrazvukového vyšetření, popř. laboratorního stanovení PSA. Výskyt zhoubných nádorů prostaty se zvyšuje po 50. roce věku. Krátkodobě působící přípravky mají oproti dlouhodobě působícím výhodu, že v případě výskytu kontraindikace – jako je například zhoubný nádor prostaty – je možné substituční léčbu testosteronem okamžitě přerušit.
Bližší informace o léčbě a jejích vedlejších účincích najdete v článku Nedostatek testosteronu u mužů.
Prognóza a kontrolní prohlídky
Zlepšení příznaků hypogonadismu s pozdním nástupem se obvykle dostaví během tří až šesti měsíců po zahájení substituční léčby testosteronem. Ve studiích byly pozorovány následující pozitivní účinky:
- zvýšení hustoty kostní hmoty,
- nárůst beztukové tělesné hmoty (LBM),
- zvýšení tvorby erytrocytů,
- metabolické parametry,
- erektilní funkce.
Pravidelné kontroly při substituční léčbě testosteronem zahrnují laboratorní stanovení celkového testosteronu, hodnoty PSA, krevní obraz (hematokrit) a ultrazvuk prostaty. Za účelem kontroly úspěšnosti léčby může lékař předepsat další vyšetření, např. měření hustoty kostní hmoty.
Na koho se mohu obrátit?
Máte-li podezření, že trpíte nedostatkem testosteronu, můžete se obrátit na praktického lékaře pro dospělé, urologa, androloga nebo endokrinologa.
Související odkazy
- Václav Hána, Mikuláš Kosák, Václav Hána jr. Hypogonadismus u mužů a jeho léčba. Časopis lékařů českých 2017; 156: 258–265. (odkaz vede na web prolekare.cz)
- Libor Zámečník: Androgenní deficit u mužů a jeho léčba testosteronem v praxi. Urologie pro praxi 2020; 21(2): 72–79. (odkaz vede na PDF soubor na webu urologiepropraxi.cz, 163 kB)
- Otakar Štanc: Substituční léčba testosteronem u hypogonadálních mužů. Urologie pro praxi 2015; 16(1): 12–15. (odkaz vede na PDF soubor na webu urologiepropraxi.cz, 140 kB)
- Luboslav Stárka: Hormonální substituční terapie u stárnoucích mužů. Urologie pro praxi 2009; 10(5): 264–268. (odkaz vede na PDF soubor na webu urologiepropraxi.cz, 108 kB)
