Přejít na obsah
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
Napište nám
  • Domů
  • Informace o nemocech
  • Alergie
  • Alergie na plísně
  • Aktuální: Alergie na plísně: spouštěče

Alergie na plísně: spouštěče

Alergie na plísně
Autor: gesundheit.gv.at

Plísně mají v přírodě důležitou funkci: „uklízejí“ tím, že rozkládají organické stavební látky z odumřelého a shnilého materiálu, přeměňují je na anorganický materiál a ten vracejí zpět do přírodního koloběhu (tento proces lze dobře pozorovat například v kompostu). Za účelem rozmnožování vytvářejí plísně spory, které jsou pouhým okem neviditelné. Plísňové spory se mohou vyskytovat ve vysokých koncentracích v ovzduší, odkud mohou být vdechovány a v dýchacích cestách vyvolávat alergické reakce.

Ve střední Evropě jsou jako spouštěče alergií známy různé typy plísní; z biologického hlediska se jedná například o rody Alternaria, Aspergillus, Cladosporium, Mucor a Penicillium. Plísně rostou všude tam, kde je vlhko a teplo.

Plísně v domácím prostředí

Plísním rodů Penicillium a Aspergillus se nejlépe daří při vysoké vlhkosti, zvláště pak ve špatně větraných vlhkých místnostech (koupelny, toalety) nebo na vlhkých stěnách, tapetách, dřevěném obložení, matracích, v klimatizacích a zvlhčovačích vzduchu, odpadcích a květináčích.

Poznámka: Alergie na plíseň rodu Penicillium nemá nic společného s alergií na antibiotikum penicilin.

Plísně ve volné přírodě

Největší alergenní potenciál ve volné přírodě mají plísně Alternaria alternata a Cladosporium herbarum. Oba druhy rostou na povrchu listů (např. trav, obilovin), v rostlinném odpadu a v půdě. Nejvyšší koncentrace jejich spor se vyskytuje v červenci a srpnu, nižší hodnoty lze ovšem naměřit po celý rok. U lidí alergických na plísně se často objevují příznaky po kontaktu se senem, siláží, mulčovací kůrou, suchou půdou, rašelinou, kompostem, spadaným listím a při mlácení obilí.

Plísně v potravinách

Obecně mají plísně jako potravinové alergeny jen velmi malý význam. Na plísně v potravinách by si však měli dávat pozor všichni lidé, nejen alergici. Plísně totiž rozkládají potraviny a činí je nepoživatelnými. Nestačí jen odstranit viditelný plísňový povlak, neboť neviditelná vlákna plísní většinou prorůstají celou potravinou. Obzvláště snadno se kazí chléb, ovoce, marmeláda, sýr, maso, uzeniny a ořechy. Nebezpečí otravy plísněmi se týká všech lidí – tedy nejen těch, kdo mají alergii na plísně.

Některé plísně a jejich produkty se používají cíleně při výrobě a zušlechťování nebo zrání potravin, např. v pečivu (kvasnice), pivu, víně a jiných lihovinách, octu a octových výrobcích, některých druzích sýrů, jako je camembert nebo roquefort, sójových a steakových omáčkách, a dokonce i v čokoládě. Enzymy jako produkty metabolismu plísní také rozkládají brambory při výrobě bramborové kaše nebo ovoce při výrobě ovocných šťáv. Výrobci přitom nemají povinnost uvádět tyto plísně na obalech svých produktů.

Alergické reakce na potraviny obsahující plísně se vyskytují jen velmi vzácně. Obtíže se tak objeví pouze u lidí, kteří mají opravdu silnou alergii.

Pozor! Napadení potraviny plísní není vždy viditelné pouhým okem.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Mohlo by vás zajímat

Vše z kategorie

Související články na NZIP

Alergie na plísně

Alergie na plísně: prevence

Plísně a jejich spory jsou všudypřítomné, proto se kontaktu s nimi a rozvoji případné alergie nel...

Alergie: základní informace

Alergie: diagnóza

Diagnostika alergie slouží k identifikaci spouštěcích alergenů. Alergik by se pak měl snažit rozp...

Alergie na plísně

Alergie na plísně: léčba

Nejdůležitějším opatřením je co nejvíce se vyhnout kontaktu s alergenem. Ke zmírnění akutních pří...

Potravinové alergie

Alergie na mléko

Alergii na mléko je nutné odlišovat od intolerance laktózy: zatímco u intolerance způsobuje potíž...

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP
Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů
O portále
O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Kdo jsme
Mapa obsahu
Prohledávejte obsah
Napište nám
Sledujte nás

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2023 [cit. 05.02.2023]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.


Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
PROHLÁŠENÍ O PŘÍSTUPNOSTI