Přejít na obsah
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
Napište nám
  • Domů
  • Informace o nemocech
  • Zhoubné nádory (rakovina)
  • Rakovina tlustého střeva a konečníku
  • Aktuální: Rakovina tlustého střeva a konečníku: screeningový program

Rakovina tlustého střeva a konečníku: screeningový program

Rakovina tlustého střeva a konečníku
Autor: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Program screeningu kolorektálního karcinomu funguje v České republice již od roku 2009, ale až v roce 2014 (po zahájení adresného zvaní) se stal plošným a celopopulačním [1]. Teprve od ledna 2014 tak lze hovořit o systematickém a standardizovaném programu screeningu kolorektálního karcinomu. Nejspolehlivější metodou, jak odhalit zhoubný nádor tlustého střeva nebo konečníku ve velmi časném stadiu, je kolonoskopie. Screening kolorektálního karcinomu zvyšuje šanci pacientů na úplné uzdravení i na přežití.

V rámci programu screeningu kolorektálního karcinomu jsou v České republice všichni muži i ženy ve věku od 50 let zváni k preventivnímu vyšetření, které spočívá buď v testu okultního krvácení do stolice (TOKS) [2] nebo ve screeningové kolonoskopii [3]. Je však dobré mít na zřeteli, že mezi oběma typy vyšetření existují podstatné rozdíly. V období mezi 50. a 54. rokem života je ideální provádět test na okultní krvácení do stolice každoročně, od 55 let výše pak ve dvouletém intervalu. Od 50 let mají lidé možnost zvolit si mezi screeningovou kolonoskopií prováděnou jednou za 10 let, nebo TOKS. Bohužel TOKS sám o sobě nestačí ke stanovení definitivní diagnózy. Je-li výsledek testu pozitivní (tzn. jsou-li ve vzorku stolice nalezeny stopy krve), bude poté pacientovi doporučena kolonoskopie. Ta jako jediná totiž dokáže odhalit přesnou příčinu potíží.

Veškerá vyšetření spadající do screeningu kolorektálního karcinomu jsou hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Účast na screeningovém programu je dobrovolná.

Přísná kritéria kvality

Program kolorektálního screeningu musí splňovat přísná kritéria pro zajištění kvality. Screeningové vyšetření, stejně jako každý jiný lékařský postup, má své výhody i nevýhody. Zajištění kvality je důležité právě proto, aby výhody (přínosy) byly co největší a nevýhody (rizika) co nejmenší. Každé centrum, které je zařazeno mezi poskytovatele screeningu kolorektálního karcinomu, musí splňovat určité standardy definované vyhláškou ministerstva zdravotnictví [4].

Co můžete od screeningového programu očekávat?

Každý člověk by měl sám zvážit přínosy a rizika screeningového programu, přihlédnout ke své vlastní životní situaci a sám se rozhodnout, zda se do programu zapojí či nikoli. Co tedy můžete od screeningového programu očekávat, pokud se rozhodnete zapojit?

Nejpravděpodobnější je, že po vyšetření se dozvíte, že vše je v pořádku. U převážné většiny lidí není nalezen zhoubný nádor tlustého střeva ani konečníku, ani nevznikne podezření na něj.

Cílem screeningového vyšetření je odhalit zhoubný nádor tlustého střeva nebo konečníku v co možná nejčasnějším stadiu, aby byla co nejvyšší šance na úspěšnou léčbu. Léčba časného stadia kolorektálního karcinomu ani není pro pacienta tolik zatěžující, jako by tomu bylo v případě pokročilého stadia. Při operaci včas odhaleného zhoubného nádoru tlustého střeva lze navíc téměř vždy zachovat funkční střevo (chirurg odstraní pouze maličký nádor či polyp, nikoli celý úsek střeva).

Kolonoskopie, je-li prováděna v rámci programu splňujícího výše popsaná kritéria kvality, je v současné době nejspolehlivější metodou včasné diagnostiky zhoubných nádorů tlustého střeva a konečníku. Může se ale stát, že výsledek kolonoskopického vyšetření bude abnormální, avšak při následném bližším vyšetření se ukáže, že se o kolorektální karcinom nejedná (tzv. falešně pozitivní nález). To se někdy stává i těm nejzkušenějším lékařům, i při použití těch nejlepších přístrojů. Ve zcela ojedinělých případech ani kolonoskopie zhoubný nádor tlustého střeva nebo konečníku neodhalí. V takovém případě lékaři hovoří o falešně negativním nálezu.

V rámci kolorektálního screeningu bývají odhaleny i nádory, které by jinak diagnostikovány vůbec nebyly. V okamžiku diagnózy však není možné předvídat, jak se bude nádor dále vyvíjet. Z lékařského hlediska je potřeba léčit všechny podezřelé nádory.

Většina odborníků se shoduje na tom, že u screeningových programů se zajištěnou kontrolou kvality převažují výhody nad nevýhodami. Screening sám o sobě však nedokáže zabránit vzniku zhoubných nádorů.

Adresné zvaní do screeningového programu

Jste-li pojištěnec ve věku 50 let či starší a screeningového programu jste se až dosud neúčastnil(a), vaše zdravotní pojišťovna vám pošle zvací dopis. Bližší informace najdete v článku Adresné zvaní občanů do programů screeningu zhoubných nádorů [5]. Lidé ve věku 50–55 let mají 1× ročně hrazený test okultního krvácení do stolice (TOKS), u lidí starších 55 let je tento test hrazen 1× za 2 roky z veřejného zdravotního pojištění. Alternativou je screeningová kolonoskopie, kterou zdravotní pojišťovna hradí 1× za 10 let.

Cíle screeningového programu

Program screeningu kolorektálního karcinomu má následující cíle:

  • informovanost cílové skupiny osob,
  • odhalování zhoubných nádorů tlustého střeva a konečníku v co možná nejčasnějších stadiích,
  • zvýšení šance pacientů se zhoubnými nádory tlustého střeva a konečníku na úplné vyléčení, zároveň používání šetrnějších léčebných metod,
  • zvýšení procenta operací, při nichž je zachován co nejdelší úsek střeva,
  • minimalizace zbytečných lékařských zákroků prostřednictvím standardizovaných postupů s garantovanou kvalitou,
  • snížení úmrtnosti na zhoubné nádory tlustého střeva a konečníku.

Organizace screeningového programu

V současnosti je program screeningu kolorektálního karcinomu provozován na více než 190 akreditovaných pracovištích [6], jejichž činnost je průběžně monitorována a kontrolována podle transparentních pravidel. Průběh programu, dodržování stanovených pravidel a vědecký rozvoj projektu je v České republice garantován Radou pro screening kolorektálního karcinomu České gastroenterologické společnosti [7].

Datový audit (sběr a statistické zpracování dat) zajišťuje nezávislý Institut biostatistiky a analýz Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (IBA LF MU) [8]. Při zpracování dat jsou respektovány všechny legislativní normy, zejména zákon č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů.

Na koho se mohu obrátit?

Navštivte gynekologa či praktického lékaře, který Vám po osobní konzultaci:

  1. předepíše bezplatný test okultního krvácení do stolice (TOKS) (50–54 let věku: 1× ročně; od 55 let výše: 1× za dva roky),
  2. vypíše žádanku na vyšetření pomocí screeningové kolonoskopie (1× za 10 let); následná volba konkrétního screeningového centra je jen na Vás, můžete přitom využít mapu nebo seznam akreditovaných center [6]. Jsou-li výsledky screeningové kolonoskopie v pořádku, pak dalších deset let můžete být zcela klidní a nemusíte chodit na žádné další vyšetření, které je zaměřeno na prevenci rakoviny tlustého střeva a konečníku.

Související odkazy

  1. kolorektum.cz: Program kolorektálního screeningu v České republice (odkaz vede na web kolorektum.cz)
  2. kolorektum.cz: Test okultního krvácení do stolice (TOKS) (odkaz vede na web kolorektum.cz)
  3. kolorektum.cz: Screeningová kolonoskopie (odkaz vede na web kolorektum.cz)
  4. kolorektum.cz: Legislativa související s kolorektálním screeningem (odkaz vede na web kolorektum.cz)
  5. kolorektum.cz: Adresné zvaní občanů do programů screeningu zhoubných nádorů (odkaz vede na web kolorektum.cz)
  6. kolorektum.cz: Seznam zdravotnických zařízení pro screeningovou kolonoskopii v ČR (odkaz vede na web kolorektum.cz)
  7. kolorektum.cz: Rada pro screening kolorektálního karcinomu (odkaz vede na web kolorektum.cz)
  8. Institut biostatistiky a analýz Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (IBA LF MU) (odkaz vede na web muni.cz)

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Mohlo by vás zajímat

Vše z kategorie

Související články na NZIP

Rakovina tlustého střeva a...

Rakovina tlustého střeva a konečníku: prevence

U většiny pacientů je přesná příčina vzniku kolorektálního karcinomu neznámá. Jsou však známy riz...

Typy preventivních prohlídek

Všeobecné preventivní prohlídky dospělých

K první všeobecné preventivní prohlídce (VPP) obvykle dochází při registraci a převzetí pacienta...

Dlouhodobě probíhající scre...

Programy prevence (screeningu) zhoubných nádorů v ČR

Zhoubná nádorová onemocnění (rakovina) prsu, děložního hrdla a tlustého střeva a konečníku předst...

Rakovina tlustého střeva a...

Rakovina tlustého střeva a konečníku: diagnóza

Čím dříve je střevní polyp nebo kolorektální karcinom diagnostikován, tím větší je šance na úplné...

Související doporučené zdroje

Dlouhodobě probíhající scre...

Národní program screeningu kolorektálního karcinomu v České republice

Národní program screeningu kolorektálního karcinomu v České republice byl zahájen již v roce 2000: screeningovou metodou tehdy byl test okultního krvácení do stolice prováděný jednou za dva roky. O...

Přejít na externí zdroj
Pilotní screeningové programy

Optimalizace programu screeningu kolorektálního karcinomu

V České republice funguje Národní program screeningu kolorektálního karcinomu od roku 2000. Do programu jsou zahrnuty osoby starší 50 let, kterým je v rámci preventivní péče nabízen kvalitativní gu...

Přejít na externí zdroj
Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP
Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů
O portále
O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Kdo jsme
Mapa obsahu
Prohledávejte obsah
Napište nám
Sledujte nás

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2023 [cit. 02.04.2023]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.


Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
PROHLÁŠENÍ O PŘÍSTUPNOSTI