Přejít na obsah
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
Napište nám
  • Domů
  • Životní situace
  • Rady pacientům
  • Dárcovství
  • Aktuální: Dárcovství kostní dřeně

Dárcovství kostní dřeně

Dárcovství
Autor: Ministerstvo zdravotnictví České republiky

Dárcovství kostní dřeně je dobrovolný čin. Své rozhodnutí stát se dárcem a být zařazen v registru dárců kostní dřeně můžete kdykoli bez udání důvodu odvolat.

Na rozdíl od dárců krve bývá dárce kostní dřeně často jediný člověk na světě, který může těžce nemocného zachránit.

V ČR existují dva registry dárců kostní dřeně:

  • Český národní registr dárců dřeně, o.p.s. (www.kostnidren.cz)
  • Český registr dárců krvetvorných buněk IKEM (www.darujzivot.cz)


Komu můžu darováním zachránit život?

Příjemci kostní dřeně či krvetvorných buněk jsou pacienti trpící některou z poruch krvetvorby (leukémií, závažnou anémií, imunodeficity nebo metabolickými poruchami), které jejich onemocnění bezprostředně ohrožuje na životě a transplantace je pro ně jedinou nadějí. Nejčastěji krvetvorné buňky dárce putují příjemci v České republice nebo Evropě. Vzhledem k celosvětové spolupráci vstupem do registru ale souhlasíte s pomocí člověku kdekoli na světě.

Věková hranice pro dárcovství kostní dřeně

Nepříbuzní dárci: 18–35 let v případě odběru pro Český národní registr dárců dřeně, v případě odběru pro Český registr dárců krvetvorných buněk je to 40 let věku (evidence v databázi registru cca do 55 let věku dárce).

V případě příbuzenského darování věková hranice stanovena není.

Kdo se může a nemůže stát dárcem kostní dřeně?

Dárcem se může stát obecně zdravý člověk, který ani v minulosti neprodělal závažné onemocnění.

Pro členství v registru bývá akceptováno:

  • lehká forma alergie, kdy pro stabilizaci zdravotního stavu není třeba pravidelně užívat léky (mírná forma senné rýmy, kopřivka, potravinová alergie bez závažných projevů apod.),
  • prodělání infekční žloutenky typu A, pokud nezanechala následky,
  • v minulosti prodělaná infekční mononukleóza.

Kdo nemůže být zařazen do registru dárců kostní dřeně?

  • lidé po prodělané léčbě zhoubného nádorového onemocnění,
  • lidé po transplantaci orgánů a tkání,
  • lidé s onemocněním srdce, cév, plic, kloubů a zažívacího systému, které vyžadují trvalé užívání léků,
  • lidé s krvácivými chorobami a onemocněním krve,
  • lidé s těžšími formami alergie (sklon k alergii se může přenést spolu s darovanými krvetvornými buňkami na příjemce),
  • lidé se záchvatovými stavy,
  • lidé závislí na užívání léků,
  • lidé s cukrovkou závislou na užívání inzulinu či léků,
  • lidé po prodělání infekce přenosné krví, jako jsou HIV, žloutenka typu B a C, syfilis, malárie, Creutzfeld-Jacobova nemoc apod.,
  • lidé s nemocemi, které by se mohly zátěží spojenou s odběrem teoreticky aktivovat (tuberkulóza, sarkoidóza, autoimunitní onemocnění apod.),
  • lidé závislí na alkoholu, drogách a lidé v úzkém kontaktu s HIV pozitivní osobou.

Stavy, které po přechodnou dobu neumožňují odběr krvetvorných buněk (kostní dřeně):

  • těhotenství a období jednoho roku po porodu, kojení (ženy v produktivním věku musí mít prokazatelně negativní těhotenský test),
  • jeden rok po transfuzi krve od jiného člověka,
  • šest měsíců až jeden rok po očkování živou vakcínou,
  • úzký kontakt s člověkem aktuálně trpícím závažným infekčním onemocněním (např. HIV/AIDS, žloutenka typu B a C, syfilis),
  • pobyt ve vězení nebo v psychiatrické léčebně,
  • poranění s kontaminací biologickým materiálem (cizí krev apod.),
  • šest měsíců po chirurgické operaci, tetování, akupunktuře nebo piercingu,
  • šest měsíců po návštěvě tropických oblastí.

Jak se můžete zaregistrovat jako dárce kostní dřeně?

Pokud se rozhodnete stát se dárcem kostní dřeně, domluvte si telefonicky či osobně schůzku v některém z dárcovských nebo náborových center. Při vstupním informačním pohovoru vám zdravotníci podrobně vysvětlí proces dárcovství dřeně i způsob odběru krvetvorných buněk.

Při registraci budete vyplňovat zdravotní dotazník. Je nutné v něm uvádět veškeré odchylky od plného zdraví dle skutečnosti. Informace, které ve vstupním dotazníku uvedete, jsou diskrétní a zcela bezpečně ochráněny proti jakémukoliv zneužití. Pokud vám bude cokoli nejasné, můžete vše prodiskutovat při vstupním pohovoru s vyškoleným pracovníkem dárcovského centra, který posoudí, zda vaše odchylka je či není překážkou pro vstup do registru.

Po podpisu formuláře vám sestra odebere ze žíly malé množství krve (2 ml), které bude odesláno k vyšetření vašich transplantačních znaků do laboratoře.

Vzorek pro vstupní vyšetření lze získat i stěrem ze sliznice úst, poté je možné ho poslat do dárcovského centra nebo do registru. Pro více informací o tomto způsobu odběru kontaktujte prosím registr.

Co se děje po zařazení do registru?

Pokud se dostanete do fáze užšího výběru dárců, budete pozváni na další odběr krve, z kterého se provádějí drobné testy tkáňových znaků, a zjišťuje se, jestli jste opravdu nejvhodnější.

Co se děje před samotným darováním kostní dřeně?

Ještě před samotným odběrem přijdete na předodběrové vyšetření, kde se zjišťuje váš aktuální zdravotní stav, a znovu prodiskutujete vše, co potřebujete vědět. Své rozhodnutí darovat kostní dřeň potvrdíte podpisem informovaného souhlasu.

Jak probíhá odběr krvetvorných buněk?

V současnosti se krvetvorné buňky získávají dvěma způsoby:

Asi v 90 procentech případů se jedná o odběr krvetvorných buněk na separátoru.

  • Tento odběr se provádí ambulantně na aferetickém oddělení odběrového centra pomocí speciálního přístroje - separátoru.
  • Před odběrem krvetvorných kmenových buněk ze žíly je nutné buňky dárce krátkodobě namnožit a vyplavit z kostí do krevního oběhu. 
  • Čtyři večery před odběrem proto dostává formou podkožních injekcí stimulační přípravek, jehož účinkem se krvetvorné buňky vyplaví do krevního oběhu.
  • Dárce je napojen na separátor loketními žílami, pouze ve vzácných případech, kdy dárce nemá kvalitní žíly, je použit centrální žilní katétr.
  • Celá procedura trvá přibližně 4 hodiny. Dárce při odběru leží, může sledovat TV, spát nebo poslouchat hudbu.
  • Asi 2–3 hodiny po skončení odběru může být dárce bezpečně propuštěn domů.

Druhým způsobem je odběr kostní dřeně.

  • Odběr kostní dřeně z pánevních kostí se provádí podobně jako malá operace.
  • Trvá přibližně hodinu a provádí se v celkové anestezii – dárce v době odběru necítí žádnou bolest.
  • Punkční jehlou se odsaje potřebné množství kostní dřeně (maximálně 1500 ml, podle váhy pacienta a dárce).
  • Příprava a samotný odběr vyžadují celkem 3 dny hospitalizace (příjem na oddělení a konzultace s anesteziologem, samotný odběr, propuštění den po odběru).
  • Dárci kostní dřeně se navíc 7-21 dní před samotným odběrem kostní dřeně odebere jedna jednotka krve k pozdější náhradě té darované dřeňové.
K samotnému darování kostní dřeně se dostane jen 1 procento registrovaných dobrovolníků.

Související odkazy

  • Český národní registr dárců dřeně, o.p.s.
  • Český registr dárců krvetvorných buněk IKEM

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Mohlo by vás zajímat

Vše z kategorie

Související články na NZIP

Dárcovství

Darování orgánů

Podle zákona č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů (transplantač...

Nádorová onemocnění krve

Chronická lymfocytární leukemie: diagnostika, léčba a následná péče (klinický doporučený postup)

Leukemie je obecný název pro skupinu onemocnění kostní dřeně, která jsou charakteristická nekontr...

HIV

Testování na HIV

HIV infekce může probíhat řadu let skrytě bez výraznějších projevů, které jsou typické pro ostatn...

Dárcovství

Dárcovství krve

Dárcovství krve je dobrovolná činnost občanů, která má velký celospolečenský význam. Lidská krev...

Související doporučené zdroje

Dárcovství

Dárcovství

Co vše obnáší darování orgánu a kdo může být dárcem? Proč se lidé rozhodli darovat svůj orgán? Jakými pravidly se řídí dárcovství orgánů a co je víceorgánová transplantace? Odpovědi na tyto otázky...

Přejít na externí zdroj
Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP
Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů
O portále
O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Kdo jsme
Mapa obsahu
Prohledávejte obsah
Napište nám
Sledujte nás

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2023 [cit. 30.01.2023]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.


Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
PROHLÁŠENÍ O PŘÍSTUPNOSTI