Bakterie jsou rezistentní, pokud určitá antibiotika ztratila schopnost tyto bakterie zabíjet nebo zastavovat jejich růst. Rezistentní bakterie přežívají v přítomnosti antibiotika a pokračují v množení, což vede k selhání léčby, prodlužování onemocnění a výjimečně až k úmrtí. Infekce vyvolané rezistentními bakteriemi mohou vyžadovat intenzivnější zdravotní péči a také použití alternativních a dražších antibiotik, která mohou mít závažnější vedlejší účinky, a dále mohou vyžadovat podávání intravenózních antibiotik v nemocnici namísto perorálních, která mohou pacienti užívat doma.
Kdy užíváte antibiotika z nesprávného důvodu?
Chřipka a většina běžných nachlazení, infekcí krku a uší a zánětů průdušek je způsobena viry, proti nimž antibiotika nejsou účinná. V těchto případech se váš stav užíváním antibiotik nezlepší. Antibiotika nesnižují horečku ani neomezují příznaky jako například kýchání nebo sekreci z nosu (rýmu).
I když máte pocit, že antibiotika nutně potřebujete, nevynucujte si jejich předepsání!
Kdy užíváte antibiotika nesprávně?
Jestliže zkracujete délku léčby, snižujete dávky a nedodržujete správné dávkovací intervaly doporučené lékařem, nebude ve vašem těle dostatek léčiva a bakterie přežijí. I takto lze vybudovat jejich rezistenci.
Pacienti by se měli řídit radami lékaře, kdy a jak antibiotika užívat. Vždy by také měli užívat jenom antibiotika předepsaná lékařem a nepoužívat „zbytky“ z domácí lékárničky nebo antibiotika získaná bez lékařského předpisu či ta, která byla předepsána někomu jinému.
Lékaři by měli předepisovat takové antibiotikum, které odpovídá typu infekce, a pokud je to možné, při jeho volbě vycházet z výsledků mikrobiologického vyšetření ke zjištění původce infekce, případně z doporučení specializovaného antibiotického střediska. Širokospektrá antibiotika, tedy přípravky, které působí na více druhů bakterií, mohou mít více nežádoucích účinků a jejich použití má být vyhrazeno především pro situace, kdy není znám původce infekce nebo se jedná o původců více. Působí také na bakterie, které jsou tělu vlastní, tzv. mikroflóru, a mohou tak narušit např. fungování střev. Složení této mikroflóry, přirozeně se vyskytující v ústech, ve střevech a u žen navíc v pochvě, má vliv na naše zdraví a rozvrat přirozeného mikrobiálního osídlení se může projevit průjmy nebo poševním výtokem.
V konkrétních případech, kdy není zcela jasné, jestli se jedná o bakteriální nebo virovou (tedy pro léčbu antibiotiky nevhodnou) infekci, je možné jako pomocné vyšetření využít tzv. CRP test. CRP je bílkovina, jejíž hladiny se zvyšují u bakteriálních infekcí mnohem více než u virových.
Pro stanovení správné diagnózy je však zásadní, aby výsledek CRP testu vždy zhodnotil lékař. Ten také poradí, jak léčit nachlazení, chřipky a další virová onemocnění dýchacích cest bez antibiotik či jiná onemocnění. Bližší informace naleznete na webových stránkách Státního zdravotního ústavu [1] a na webu antibiotickarezistence.cz [2]
Související odkazy
- Národní antibiotický program (Státní zdravotní ústav)
- Prevence antibiotické rezistence (projekt Státního zdravotního ústavu; odkaz vede na web antibiotickarezistence.cz)
