Co patří mezi halucinogenní látky?
Jako nepravé halucinogeny se označují konopné drogy neboli kanabinoidy, konkrétně marihuana a hašiš.
Mezi pravé halucinogeny se řadí:
- LSD (chemicky diethylamid kyseliny lysergové, vyskytuje se v námelu na žitě a ječmeni),
- látka zvaná psilocybin, která je obsažena v lysohlávkách.
Účinky
Halucinogeny mají psychedelický účinek, který spočívá v omámení mysli a zintenzivnění vjemů a prožitků. Po jejich požití se objevují sluchové a zrakové halucinace, zvýšená intenzita vnímání barev, někdy lidé vidí kaleidoskopické obrazce. Tyto stavy jsou provázeny, euforií (stavem bujarého veselí) nebo smutkem.
Průběh otravy (intoxikace) je ovlivněný okolnostmi užití (tzv. set a setting):
- Set je momentální nálada – duševní rozpoložení, které je dané strukturou osobnosti, životní situací, únavou i prožitými traumaty.
- Setting znamená místo, kde je droga užívána, znalost nebo neznalost prostředí, další uživatelé, kteří jsou přítomni užití.
Pokud je set a setting dobrý, člověk má po požití halucinogenu příjemné pocity. Naopak při nevhodném setu a settingu prožívá jedinec tzv. „bad trip“ (ošklivý, děsivý prožitek). Může se jednat o hororový zážitek, ztrátu kontaktu s realitou až k pokusu o únik z nepříjemně vnímané situace. Může dojít i k ohrožení života jedince nebo lidí v jeho okolí. V extrémních případech nastanou v duševním stavu nevratné změny, které si vynutí dlouhodobou léčbu na psychiatrii a týkají se stavů úzkosti, pocitu pronásledování, smutku, případně návraty účinků, i když osoba drogu neužívá (tzv. flashback). Následky mohou být trvalé. Z důvodu možného vzniku bad tripu patří k nejméně předvídatelným drogám.
Nižší dávky způsobují zostření vnímání. Barvy se jeví jako živé, vnímání bývá velmi plastické. Hudbu člověk vnímá jakoby celým tělem.
Středně silné dávky prohlubují intenzitu vnímání až k nesnesitelnosti, vnímání bývá výrazně změněné, objevují se halucinace. Narušeno je i myšlení, interpretace reality může být změněna, častější jsou pocity pronásledování a ohrožení.
Při vysokých dávkách dochází k úplné ztrátě kontaktu s realitou. Osobnost intoxikovaného se rozkládá. Stav se po odeznění intoxikace nemusí k normě již vrátit.
Nepravé halucinogeny, tzv. konopné drogy, mění vnímání času (čas se vleče), vyvolávají dobrou náladu, pocit osvobození, hloubavé myšlení.
Léčba
Závislost obvykle nevzniká, rizika jsou spíše spojena s nedobrým průběhem intoxikace.
Potenciálně nejvážnější komplikace užití halucinogenů souvisí s jejich primárním účinkem, tedy schopností vyvolávat halucinace a psychotické stavy. Riziko hrozí jednak bezprostředně při intoxikaci, kdy psychická alterace (změna, porucha) může být příčinou nějaké nehody nebo vážné poruchy chování, které mohou vést k agresivitě proti sobě nebo okolí. Existuje také varianta, že psychotické stavy mohou přetrvávat dlouhodobě, popřípadě se mohou vracet v podobě tzv. psychotických reminiscencí (retrospektiva, flashback, echo fenomén).
Dlouhodobé užívání halucinogenů vede ke změnám v hodnotovém žebříčku, uživatel se vymyká běžným normám chování, mívá obtíže s integrací do společnosti.
Charakteristika halucinogenů
- mírná psychická závislost,
- nepřítomnost somatické závislosti,
- nepřítomnost odvykacího stavu,
- poruchy chování v průběhu psychózy,
- možnost provokace dlouhodobých psychotických stavů,
- psychotické reminiscence (flashbacky).
Intoxikaci lze ve většině případů přerušit aplikací antipsychotik.
Související odkazy
- Jiří Presl: Drogy: poznej svého nepřítele. Praha, 2012. (PDF soubor ke stažení, 1.8 MB)
- Kamil Kalina a kol.: Drogy a drogové závislosti – mezioborový přístup. Úřad vlády České republiky, 2003. ISBN 80–86734–05–6 [cit. 2020-05-15]. Dostupné z WWW: https://www.drogy-info.cz/publikace/navykove-latky/monografie/drogy-a-drogove-zavislosti-kalina-a-kol/
- Manuál a podklady pro moderátory interaktivní hry „Jak se (ne)stát závislákem“ (odkaz vede na web zkola.cz)
