Výskyt
Virus Marburg byl objeven v roce 1967 u laboratorních pracovníků pracujících s tkáněmi kočkodanů v Německu a Jugoslávii (31 případů, 7 úmrtí). V roce 1975 bylo popsáno onemocnění cestovatele ze Zimbabwe s přenosem infekce na spolucestovatele a ošetřovatelku (3 případy, 1 úmrtí).
Epidemie byly popsány v letech 1998-2000 v Konžské demokratické republice (≥154 případů, 128 úmrtí) a v roce 2005 v Angole (252 případů, 227 úmrtí). Sporadické případy se vyskytly v Ugandě (v letech 2007, 2008, 2012, 2014, 2017), dále v USA a Nizozemí (v roce 2008: 2 případy, cestování po Ugandě, 1 úmrtí).
Výskyt viru Marburg byl znovu zaznamenán v západní Africe v prosinci 2018 (Sierra Leone, netopýři).
Dne 6. 8. 2021 informovalo Ministerstvo zdravotnictví Guinei o potvrzeném případu nemoci Marburg v oblasti Guéckédou Prefecture, Nzérékoré Region, South-Western Guinea. Vesnice, odkud byl popsán první případ onemocnění v Guinei a Západní Africe, leží blízko hranic se Sierra Leone a Libérií. Jednalo se o muže, u něhož se první příznaky onemocnění objevily 25. 7. 2001. Dne 1. srpna 2021 navštívil tento muž nejbližší zdravotnické zařízení již s rozvinutými příznaky onemocnění (horečka, bolesti hlavy a břicha, únava, krvácení z dásní). Rychlou diagnostikou byla vyloučena malárie. Pacient byl odeslán domů, kde 2. 8. 2021 zemřel. Z posmrtného stěru z dutiny ústní byl 3. 8. 2021 potvrzen PCR metodou virus Marburg (virus Ebola byl vyloučen), což bylo následně potvrzeno i dalšími konfirmačními vyšetřeními [1].
Prevence
Očkovací látka není k dispozici.
Je třeba absolutně zamezit přímému kontaktu s krví nebo tělními tekutinami nemocného, aby nedošlo k šíření nemoci.
Léčba
K léčbě se používají antivirotika.
Příznaky onemocnění
Onemocnění vzniká náhle; nejprve se objevuje horečka, malátnost, bolesti svalů a hlavy. Následně dochází k zánětu hltanu, zvracení, průjmu a vyrážce na trupu a pažích. Onemocnění je provázeno krvácením do kůže a vnitřních orgánů a často dochází k poškození jater, ledvin a mozku. U těžkých průběhů se rozvíjí šokový stav a mnohočetné selhání vnitřních orgánů.
Další důležité informace
Inkubační doba: Předpokládaná inkubační doba je 2–21 dní.
Smrtnost: U onemocnění Marburg umírá přibližně 23–90 % nemocných.
Původce: Virus Marburg patří mezi filoviry způsobující závažná onemocnění.
Zdroj: Zdrojem onemocnění je nemocný člověk nebo infikované zvíře. Rezervoárem viru jsou některé druhy kaloňů a netopýrů.
Přenos: Přenos probíhá především přímým kontaktem s krví nebo tělními tekutinami nemocného. Možný je i přenos mateřským mlékem. Byly popsány nákazy kontaminovanými zdravotnickými prostředky (např. jehlami). Nejvyšší riziko přenosu je v pozdních stadiích onemocnění, kdy nemocný zvrací, má průjem a krvácí. V inkubační době je riziko přenosu onemocnění nízké. Přenos vzduchem nebyl prokázán. Byly popsány laboratorní nákazy a nákazy zdravotnických pracovníků.
Indexový případ infekce virem Marburg bývá obvykle spojen s těsným kontaktem s netopýry nebo s pobytem v jeskyních nebo dolech, kde netopýři přespávají.
Období nakažlivosti, vnímavost a imunita: Vnímavost je všeobecná.
Související odkazy
- World Health Organization: Marburg virus disease – Guinea (odkaz vede na web who.int; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
