Vlastní aplikace očkovací látky probíhá tak, že lékař nebo zdravotní sestra nejprve provede dezinfekci místa podání (v případě injekčních podání), nejčastěji alkoholovým dezinfekčním prostředkem. Počká, až dezinfekce zaschne a podá očkovací látku. Po podání přelepí náplastí místo podání. Tuto náplast je možné odstranit bezprostředně po tom, co již místo nejeví známky případného krvácení.
Po podání očkovací látky zapíše lékař informaci o provedeném očkování do zdravotnické dokumentace a do očkovacího průkazu dítěte nebo dospělého. Součástí zápisu v očkovacím průkazu je i informace, proti čemu byl jedinec očkován (očkování je zaznamenané v příslušné kolonce očkovacího průkazu), název podané očkovací látky, její šarže (obdoba výrobního čísla), případně pořadí podané dávky a způsob aplikace. Lékař by měl také očkovaného nebo rodiče očkovaného dítěte informovat, jak dlouho bude jedinec po očkování chráněn, zda budou následovat další přeočkování, v případě více dávkového schématu očkování bude jedinec nebo rodiče s očkovaným dítětem obvykle pozváni na další očkování v předem domluveném termínu. Po vlastním očkování požádá lékař očkovaného jedince nebo rodiče očkovaného dítěte, aby setrvali v čekárně po dobu 30 minut z důvodu možné bezprostřední reakce po očkování a dostupnosti případné lékařské péče.
Reakce na očkování
Po každém očkování se může objevit nějaká reakce. Některé reakce s očkováním souvisí, považují se za fyziologické a očekávané, přesto mají být sledovány a hlášeny ošetřujícímu lékaři, který vyhodnotí jejich závažnost. Jsou to nejčastější nežádoucí účinky po očkování. Mohou se objevit v různé intenzitě po každém očkování, protože jsou projevem postupného vstřebávání antigenu a ostatních složek vakcíny. Nejčastěji jde o nejméně závažné, místní reakce typu zarudnutí, bolestivosti nebo zatvrdnutí v místě vpichu, případně o celkové reakce, které jsou méně časté, ale mohou být závažnější, jako je například zvýšená teplota nebo bolest hlavy, svalů nebo kloubů.
Nejzávažnější reakce na očkování (anafylaktická reakce až anafylaktický šok) jsou velmi vzácné, jejich výskyt je mnohonásobně nižší než výskyt komplikací nebo úmrtí na onemocnění, proti kterému očkujeme. Anafylaktická reakce začíná nejčastěji kožními příznaky (horkost kůže, svědění celého těla, zarudnutí), následuje pocit tlaku na hrudi, úzkost a pocit na zvracení, přidávají se dýchací a srdeční obtíže. Anafylaktická reakce se může objevit bezprostředně po očkování, většina anafylaktických reakcí se projeví do 30 minut po očkování, proto je důležité, aby očkovaný jedinec setrval po aplikaci očkovací látky ještě 30 minut v čekárně.
Přehled všech fyziologických známých a očekávaných nežádoucích účinků jednotlivých očkovacích látek je vždy uveden v příbalovém letáku nebo SPC (souhrn údajů o léčivém přípravku). Příbalový leták, který je součástí balení očkovací látky, vám může lékař poskytnout. Většina ordinací má tyto informace dostupné na svých webových stránkách, případně mají dostupné kopie příbalových informací.
Hlášení nežádoucích účinků
Povinnost hlásit závažné a neočekávané účinky léčivého přípravku (vakcíny) Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv [1] mají zdravotničtí pracovníci (lékaři, lékárníci, zdravotní sestry atd.), dále také držitelé rozhodnutí o registraci a další provozovatelé. Hlásit se ale mohou jakékoli nežádoucí účinky. Podezření na nežádoucí účinek léčivého přípravku může být nahlášeno i osobou, která není zdravotnickým pracovníkem, například rodičem očkovaného, příbuzným nebo pacientem hlásícím sám na sebe.
Kdy je nutné přeočkování?
Množství ochranných protilátek po očkování může v průběhu života klesat (vyvanutí imunity), takže v případě kontaktu s infekčním agens (původcem nemoci) může dojít k onemocnění i u osoby, která byla v minulosti očkována. Proto je nutné některá očkování v pravidelných intervalech opakovat i v dospělosti.
Související odkazy
- Hlášení podezření na nežádoucí účinky léčivého přípravku (odkaz vede na web Státního ústavu pro kontrolu léčiv)
