Důvody, proč někdo sáhne po droze, jsou různé. Zvědavost, únik před nudou, snaha vyhnout se problémům, chtít se vyrovnat partě, stres, konflikty v rodině nebo ve škole, neshody v mezilidských vztazích. Někdy může být důvodem, že si někdo vezme drogu, touha po poznání světa z jiného úhlu pohledu, než umožňuje normální stav vědomí.
Děti a mladiství jsou nejrizikovější skupinou ve vzniku drogové závislosti. To, že dítě bere drogy, nemusí být alespoň zpočátku nápadné. Přesto existují signály, že nemusí být vše v pořádku. Pokud se vaše podezření potvrdí a zjistíte, že vaše dítě užívá drogy, nepropadejte panice. Je nutné si uvědomit, že nastalou situaci nevyřešíte za den, za týden ani za měsíc.
Skutečnost, že dítě užívá drogy, vyjde na povrch zhruba po roce až roce a půl. Budou nutná dlouhotrvající opatření. Vše si promyslete a připravte. A hlavně nepanikařte – zachovejte klid.
Opatřete si všechny dostupné informace z odborné literatury, zkušenosti z okolí. Především je však nutné kontaktovat zařízení, která s drogovými problémy profesionálně pracují (viz např. Mapa pomoci závislým osobám). Konzultace jsou většinou možné telefonicky a anonymně.
Až se rozhodnete k postupu, buďte důslední. Rozmyslete se předem, budete-li schopni navrhované postupy dodržet. Nic si nenalhávejte.
Jak odhalit užívání drog u dítěte?
První, co vás může upozornit, je změna chování dítěte. Dítě je poslední dobou unavené, depresivní, může být až nepřátelské. Měly by vám být nápadné i neodůvodněné náhlé stavy veselosti či aktivity nebo změny režimu spánku, a to hlavně spánek přes den. Celkově dítě ztrácí výkonnost a hůře se koncentruje.
Dítě změní partu přátel. Nemusí jít tak ani o vzhled a způsob vyjadřování, ale o změnu trávení volného času. Například velmi časté navštěvování diskoték nebo hudebních klubů výrazně zvyšuje riziko drogových excesů.
Objevují se problémy ve škole a s tím související neomluvené hodiny a zhoršený prospěch. Mohou se objevit i problémy s učiteli.
Dítě ztratí zájem o původní koníčky. Jedná se často o časově i fyzicky náročné aktivity (sport, umělecká činnost).
Změna jídelních návyků a s tím spojené hubnutí. Toto je jeden z velmi nápadných příznaků tzv. stimulačních drog (v ČR se jedná především o pervitin), které potlačují chuť k jídlu. Je však třeba myslet na to, že náhlé výrazné hubnutí může být projevem řady zdravotních obtíží.
Může dojít ke zhoršení mezilidských vztahů dítěte v rámci rodiny.
K odhalení užívání drog nás mohou upozornit i kožní defekty, které zapadají do celé mozaiky příznaků, jako jsou vpichy a modřiny na rukou s následným odmítáním dítěte nosit krátký rukáv. U pervitinu dochází ke zhoršení akné a k jeho zánětlivým změnám.
Často nás mohou na problém dítěte s drogami upozornit zprvu drobné krádeže menších finančních částek, později dochází k odhalení krádeží cenných věcí, kdy se dítě zoufale snaží obstarat si peníze na drogy.
Jen málokdy se podaří u dítěte nalézt samotnou drogu a jen výjimečně se dítě k užívání návykových látek přizná. Pokud však najdete stříkačky, jehly nebo drogy, je situace jasná. Jen v mizivém počtu případů obstojí vysvětlení dítěte, že „nářadí“ je někoho cizího a dítě je má u sebe pouze v úschově.
Jak komunikovat s člověkem pod vlivem návykových látek?
- Zachovejte klid, komunikace musí být opatrná, výstižná, co nejkratší. Zabraňte zbytečným slovním výměnám.
- Jednejte z pozice autority, rázně, ale nikoli agresivně a arogantně.
- Místo kategorických záporů volte mírnější formu nesouhlasu.
- Měli byste mluvit hlasem bez emočního zabarvení, pozor na vlastní neverbální projevy, mimiku a gestikulaci používejte co nejméně, protože mohou vyprovokovat toxikomana k agresivnímu chování.
- Udržujte přirozený oční kontakt (nepřerušujte jej a zbytečně neprodlužujte).
Dojde-li přesto ke slovní výměně názorů, je dobré neříkat kategorická „ne“ nebo řešit situaci „ultimátem“. V takovém případě je daleko lepší užít formu doporučení např.: „Myslím, že by bylo lepší“ a přimět obratnou argumentací tuto osobu k vnitřnímu klidu, k pocitu bezpečí a důvěry.
Při slovním výpadku, zadrhávání, huhňání či dalších netypických projevech této osoby při komunikaci bychom se měli vyvarovat podrážděných rekcí, nechat to bez povšimnutí a dát mu určitý čas na dokončení toho, co nám chtěl sdělit.
Pokud člověk pod vlivem návykové látky mluví pomalu, má slabou rétorickou dovednost, měli bychom rovněž volit svojí mluvu, její rychlost a rétorickou dovednost přizpůsobit této situaci. Naše jednání by mělo být klidné, bez emocí, bez nervozity a z toho by měl vyplývat i náš verbální projev.
Při setkání a komunikaci s člověkem pod vlivem drogy, návykové látky vždy počítejte s tím, že že by mohl neadekvátně reagovat a ohrozit vás i blízké okolí.
Související odkazy
- Kontakt a komunikace s osobou pod vlivem drogy, návykové látky (odkaz vede na metodický portál pro učitele RVP)
- Jiří Presl: Drogy: poznej svého nepřítele. Praha, 2012. (PDF soubor ke stažení, 1.8 MB)
