V níže uvedeném textu jsou v závorkách kurzívou uvedeny latinské názvy.
Kapacita žaludku závisí mimo jiné na tělesné stavbě člověka. Vliv má ale také pohlaví a stravovací návyky. Z anatomického hlediska rozlišujeme na žaludku zejména kardii neboli česlo (cardia), žaludeční klenbu (fundus ventriculi), tělo žaludku (corpus ventriculi) a předsíň vrátníku (antrum pyloricum) (obr. 1).
Obrázek 1: Základní členění žaludku – schematický nákres. Kardie je vyznačena žlutě, žaludeční klenba tyrkysově, tělo žaludku červeně, předsíň vrátníku červenofialově. Pozor! Jícen (zeleně) a dvanáctník (fialově) nejsou součástmi žaludku, ale přímo na něj navazují, neboť jsou součástí trávicího traktu. (Zdroj: depositphotos.com)
Jakou funkci má žaludek?
Žaludek funguje jako zásobník, ze kterého natrávená potrava (tzv. trávenina) přechází po částech do dvanáctníku. Doba, po kterou trávenina zůstává v žaludku, se u jednotlivých lidí může poměrně výrazně lišit; závisí rovněž na složení potravy. U zdravého člověka to může být i několik hodin. Nejdéle zůstává v žaludku potrava s vysokým obsahem tuku, středně dlouhou dobu se tam „zdržují“ bílkoviny (proteiny), a nejkratší dobu v žaludku zůstávají sacharidy. Čím vyšší je energetická denzita nějaké potraviny, tím déle zůstává tato potravina v žaludku. Tekutiny (např. voda) procházejí žaludkem poměrně rychle.
Žaludek kromě toho plní několik dalších funkcí. Jeho důležitým úkolem je dobře promíchat potravu, a dále ji jednak mechanicky rozmělnit, jednak chemicky natrávit. Chemické trávení probíhá v žaludku díky uvolňování žaludeční šťávy, která obsahuje kyselinu chlorovodíkovou a trávicí enzymy.
Shrnutí nejdůležitějších funkcí žaludku:
- zásobník potravy,
- zabíjení mikroorganismů,
- rozmělnění potravy
- chemické trávení,
- cílené „dávkování“ tráveniny do tenkého střeva,
- tvorba tzv. vnitřního faktoru (ten je nezbytný správné vstřebávání vitaminu B12, tzv. kobalaminu).
Struktura stěny žaludku
Stěna žaludku se skládá z několika vrstev (obr. 2). Směrem zevnitř ven to jsou:
- žaludeční sliznice (tunica mucosa gastrica),
- podslizniční vazivo neboli submukóza (tela submucosa),
- tři vrstvy hladké svaloviny,
- serózní membrána neboli seróza (tunica serosa).
Obrázek 2: Struktura stěny žaludku – schematický nákres. Stěna žaludku se skládá z několika vrstev. Směrem zevnitř ven to jsou (znázorněno zejména v pravé části obrázku, která ukazuje detail žaludeční stěny v průřezu): sliznice, podslizniční vazivo, hladká svalovina (ta je tvořena třemi „podvrstvami“) a serózní membrána. V žaludeční sliznici se nachází velké množství žaludečních žláz. (Zdroj: depositphotos.com)
Kromě toho se v žaludeční stěně nacházejí i krevní cévy a nervy. Žaludeční sliznice obsahuje velké množství žaludečních žláz, v nichž se nacházejí různé typy buněk (mezi nimi i tzv. parietální buňky). Tyto žlázy produkují mimo jiné kyselinu chlorovodíkovou a také některé trávicí enzymy, jako jsou zejména lipázy a pepsin.
Žaludeční šťáva slouží nejen k trávení potravy, ale i k ochraně organismu před napadením bakteriemi. Je to velmi kyselá tekutina: hodnota pH žaludeční šťávy se pohybuje mezi 1 a 2. Každý den žaludek vyprodukuje až čtyři litry žaludeční šťávy.
Žaludeční šťáva je kvůli nízkému pH poměrně agresivní – a navíc obsahuje trávicí enzymy, které by mohly poškodit žaludeční stěnu. Proto žaludeční žlázy produkují látky, které žaludek chrání před „samonatrávením“. Těmito ochrannými látkami jsou jednak hlen (mucin), jednak hydrogenuhličitan.
