Voda má v těle celou řadu funkcí. Je obsažena v každé tělesné buňce a ve všech tělesných tekutinách – např. ve slinách, žaludeční šťávě, lymfě nebo krvi. Mimo jiné je nezbytná pro udržení termoregulace (pocení). Voda je zásadní i pro transport živin, odpadních produktů metabolismu a dýchacích plynů, stejně jako pro všechny chemické reakce, které přirozeně probíhají v lidském těle.
Kolik máme denně vypít?
Potřeba vody se člověk od člověka liší a závisí na různých faktorech (např. na energetickém metabolismu, okolní teplotě a složení potravy, obsahu soli v potravě a fyzické aktivitě). V závislosti na věku by dospívající a dospělí měli denně přijmout 30 až 40 ml vody na kilogram tělesné hmotnosti.
Pro zdravé dospělé osoby obecně platí, že by měly vypít přibližně 1 ml vody na 1 kcal energetické hodnoty přijaté potravy a den. Při 2 500 kcal přijaté energie u dospělého muže to znamená 2,5 litru vody denně.
V jakém věku je možné začít dávat pít vodu kojencům?
Kojenci by měli začít pít normální tekutiny spolu s přechodem na normální stravu (nejprve jako doplněk ke kojení nebo kojenecké výživě) přibližně od šesti měsíců věku. Vhodná je voda, zpočátku kojenecká, a neslazené ovocné čaje (ne však maté, zelený a černý čaj). Není nutné používání speciálních čajů nebo nápojů pro kojence. V případě vysoké horečky, silného průjmu nebo zvracení může být nutné tekutiny dodávat pitím vody i v dřívějším věku – je však vhodné se poradit s pediatrem.
Je možné pít příliš mnoho?
Intoxikace vodou je velmi vzácná, ale může k ní dojít, pokud je vylučovací schopnost organismu, zvláště ledvin, přetížena. Takováto intoxikace vodou může vést až k edému mozku. K tomu však dochází jen v extrémních případech – udává se, že maximální množství tekutin, které zdravý člověk může během dne bez problémů přijmout (při zanedbání pocení) je asi 10 litrů. K akutní intoxikaci vodou by dospělý člověk (70 kg) musel během krátké doby vypít šest litrů vody. U měsíc starých kojenců (čtyři kilogramy) lze však této rizikové hranice dosáhnout mnohem snadněji s 0,4 litry vody a u ročních batolat (deset kilogramů) by k problémům mohlo dojít při požití 0,9 litru pitné vody.
Mezi příznaky problémů způsobených nadměrným příjmem vody patří:
- dýchací potíže,
- zadržování vody v tkáních (otoky),
- křeče, zmatenost, bezvědomí, někdy dokonce kóma,
- příznaky srdečního selhání,
- zrychlení srdečního tepu (tachykardie).
Problémy spojené s přílišným zavodněním organismu však obvykle nejsou spojeny s přijetím příliš velkého množství vody, ale spíše s onemocněními omezujícími vylučování (např. poruchou funkce ledvin).
Co se děje při nedostatku tekutin?
Nedostatek tekutin se projevuje různými příznaky. V závislosti na závažnosti nedostatku se jedná o:
- žízeň,
- sucho v ústech, sníženou sekreci slin a produkci moči,
- bolesti hlavy,
- hubnutí,
- snížený tonus kůže,
- oteklý jazyk, potíže s polykáním,
- zácpu,
- zrychlený srdeční tep, zvýšenou tělesnou teplotu,
- „zahuštění“ krve,
- závažné omezení fyzické a duševní výkonnosti,
- zmatenost,
- svalové křeče nebo
- kolaps oběhového systému.
Následky nedostatku tekutin často trpí starší lidé, zejména ti, kteří mají potíže s polykáním.
Velká ztráta vody může vést k závažným fyzickým problémům. Bez příjmu a výměny tekutin je ohrožen život. Po 2 až 4 dnech bez příjmu tekutin již tělo nedokáže vyloučit zplodiny metabolismu, které se normálně odstraňují močí.
Potřeba tekutin se zvyšuje například při fyzické námaze, sportu, při vysokých nebo velmi nízkých teplotách a při horečce, zvracení a průjmu. Tělo potřebuje více tekutin také během těhotenství a kojení – v těchto obdobích by žena měla na zvýšený příjem tekutin obzvlášť dbát.
Související odkazy
- Hana Jeligová František Kožíšek: Pitný režim: proč, kolik a co vlastně pít? Interní medicína pro praxi 2010, 12(7–8): 388–389. (odkaz vede na PDF soubor na webu internimedicina.cz, 82 kB)
- Hana Matějovská Kubešová: Dehydratace nejen u seniorů, pitný režim, návrat k vodě. Medicína pro praxi 2012, 9(6-7): 302–306. (odkaz vede na PDF soubor na webu medicinapropraxi.cz, 131 kB)
