V níže uvedeném textu jsou v závorkách kurzívou uvedeny latinské názvy.
Základní rozdíl mezi somatickým a autonomním oddílem nervového systému spočívá v tom, že SNS zásobuje tzv. kosterní svaly, které lze ovládat vůlí (viz článek Svaly), zatímco ANS zásobuje hladké svaly, srdeční sval (myokard) a žlázy, které vůlí ovládat nelze. Oba oddíly jsou znázorněny na obr. 1 a blíže popsány v níže uvedeném textu.
Míšní nervy
Hlavní součástí obou oddílů periferního nervového systému jsou míšní nervy (nervi spinales), které párově vystupují z různých úseků míchy (viz článek Centrální nervový systém: mozek a mícha).
Obrázek 1: Zjednodušené schéma periferního nervového systému v oblasti míšních nervů. Somatický nervový systém (SNS) zásobuje vůlí ovladatelné kosterní svaly (levá část obrázku), zatímco autonomní nervový systém (ANS) zásobuje části těla, které vůlí ovládat nelze, např. hladkou svalovinu v tenkém střevě (pravá část obrázku). (Zdroj: depositphotos.com)
Hlavové nervy
Součástí obou oddílů periferního nervového systému jsou rovněž hlavové nervy (nervi craniales), které párově vystupují přímo z mozku (viz článek Centrální nervový systém: mozek a mícha).
Obrázek 2: Hlavové nervy vycházejí přímo z mozku, na rozdíl od míšních nervů. Znázorněna jsou pouze místa, kudy hlavové nervy vycházejí z mozku, nikoli celé nervy. (Zdroj: depositphotos.com)
Nervové pleteně
Míšní nervy v některých místech těla vytvářejí tzv. nervové pleteně. Nervová pleteň (plexus nervosus) je síť vzájemně se křížících a propojených míšních nervů. Každá nervová pleteň se skládá ze senzorických vláken i motorických vláken. Například pažní pleteň (plexus brachialis) zajišťuje inervaci horní končetiny (obr. 4). V nervových pleteních se axony různých míšních nervů různě vzájemně kříží a propojují, což zajišťuje, že každý sval v končetině je zásobován více než jedním míšním nervem. Takové uspořádání nervových vláken zajišťuje, že zničení jediného míšního nervu nemůže způsobit úplné ochrnutí končetinového svalu. Nervové pleteně se vyskytují v obou oddílech periferního nervového systému – somatickém i autonomním.
Obrázek 3: Zjednodušené schéma periferního nervového systému (vyznačen modře) v celém těle. Oranžově je znázorněn centrální nervový systém (rovněž zjednodušený). V některých případech jsou uvedeny pouze latinské popisky (kurzívou), protože české názvy nejsou běžně zažité. (Zdroj: depositphotos.com)
Obrázek 4: Pažní pleteň (plexus brachialis) jako příklad nervové pleteně – schematický nákres. V některých případech jsou uvedeny pouze latinské popisky (kurzívou), protože české názvy nejsou běžně zažité. (Zdroj: depositphotos.com)
Somatický nervový systém
Somatický nervový systém (SNS) (levá část obr. 1) je tvořen celkem třemi typy nervů:
- senzorické nervy – obsahují aferentní nervová vlákna neboli senzorická vlákna, která přenášejí vjemy z těla do centrálního nervového systému (CNS),
- motorické nervy – obsahují eferentní nervová vlákna neboli motorická vlákna, která přenášejí motorické příkazy z CNS ke stimulaci svalové kontrakce,
- smíšené nervy – obsahují aferentní i eferentní nervová vlákna, a přenášejí tedy signály oběma směry (dovnitř i ven z CNS).
Pokud se například dotkneme horkého předmětu, senzorická vlákna přenášejí informaci o vysoké teplotě do mozku. Ten následně prostřednictvím motorických vláken „vyšle instrukce“ svalům ruky, aby se okamžitě stáhly (a člověk se díky tomu méně popálí). Celý proces trvá méně než sekundu.
Autonomní nervový systém
Autonomní nervový systém (ANS) přímo souvisí s fungováním vnitřních orgánů. ANS je „kontrolní systém“, který funguje převážně nezávisle na vůli člověka a řídí životně důležité tělesné funkce, jako je zejména srdeční frekvence a dechová frekvence, ale i řadu dalších tělesných procesů (trávení, pocení, zvracení, sexuální vzrušení apod.). Autonomní nervový systém se dále dělí na:
- sympatický oddíl – mobilizuje tělo v extrémních situacích, jako je např. strach, cvičení či vztek,
- parasympatický oddíl – umožňuje tělu uvolnit se, relaxovat, a pracuje na vytváření a ukládání energetických zásob,
- enterický nervový systém (ENS) – složitá síť nervových vláken, která inervují břišní orgány, jako je trávicí trakt, slinivka břišní, žlučník atd.; ENS obsahuje řádově stovky milionů neuronů.
Obrázek 5: Parasympatický oddíl (levá část obrázku) a sympatický oddíl (pravá část obrázku) – schematický nákres. Enterický nervový systém není na tomto schématu znázorněn. (Zdroj: depositphotos.com)
Obrázek 6: Struktura stěny trávicího traktu – schematický nákres. Žlutě jsou vyznačeny nervy, které jsou součástí enterického nervového systému. (Zdroj: By Goran tek-en, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons)
Motorické neurony v periferním nervovém systému
Nejmenší jednotkou nervového systému je neuron (viz samostatný článek Neurony: základní stavební jednotky nervového systému). Motorické neurony vedou nervové impulzy z centrálního nervového systému směrem ke svalům a žlázám.
Autonomní nervový systém
V rámci autonomního nervového systému rozlišujeme dva typy motorických neuronů, které spolu vždy tvoří synapsi v místě označovaném jako autonomní ganglion:
- pregangliový neuron – jeho buněčné tělo se nachází uvnitř míchy nebo mozku, zatímco jeho axon (nervové vlákno) vede do autonomního ganglia,
- postgangliový neuron – jeho tělo se nachází v autonomním gangliu, jeho axon vede až do místa určení (typicky do nějakého orgánu).
Oba typy neuronů i autonomní ganglion jsou znázorněny v pravé části obr. 1.
Somatický nervový systém
Naopak v somatickém nervovém systému se mezi centrálním nervovým systémem (mozek nebo mícha) a cílovým orgánem nachází pouze jeden motorický neuron, jak je znázorněno v levé části obr. 1.
