Přejít na obsah
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
Napište nám
  • Domů
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Anatomie, fungování lidského těla
  • Mozek, nervy a smysly
  • Aktuální: Centrální nervový systém (CNS): mozek a mícha

Centrální nervový systém (CNS): mozek a mícha

Mozek, nervy a smysly
Autor: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Centrální nervový systém (CNS) se z anatomického hlediska dělí na dvě hlavní části: mozek a míchu. Mozek i mícha jsou tvořeny nervovou tkání, kterou tvoří dva typy buněk: neurony a neuroglie.

V níže uvedeném textu jsou v závorkách kurzívou uvedeny latinské názvy.

Mozek

Mozek (encephalon) je uložen v lebce a má charakteristický tvar, který někomu může připomínat klobouk hřibovité houby (obr. 1). Mozek se skládá ze čtyř hlavních částí:

  1. koncový mozek (cerebrum), který je tvořen dvěma mozkovými hemisférami (hemisphaeria cerebri),
  2. mezimozek (diencephalon),
  3. mozeček (cerebellum),
  4. mozkový kmen (truncus encephali).

Obrázek 1: Centrální nervový systém – schematický nákres. Mícha je znázorněna žlutě, mozek a jeho jednotlivé součásti růžově. Mezimozek není vidět, neboť se nachází mezi mozkovými hemisférami (ale je znázorněn fialovou barvou na obr. 5 a 6). (Zdroj: depositphotos.com)

Mozek váží přibližně 1,3 až 1,4 kg a rozlišujeme v něm šedou hmotu a bílou hmotu (obr. 2):

  • Šedá hmota přijímá nervové impulzy a je tvořena především těly nervových buněk, rozvětvenými dendrity (viz článek Neurony) a neurogliemi.
  • Bílá hmota přenáší nervové impulzy a je tvořena nervovými vlákny (axony), která jsou obalena myelinovými pochvami.

Obrázek 2: Příčný průřez mozkem – schematický nákres. Na povrchu mozkových hemisfér se nachází šedá hmota, uvnitř bílá hmota. Kromě toho jsou na obrázku znázorněny některé další struktury, které se nacházejí uvnitř mozku. (Zdroj: depositphotos.com)

Koncový mozek

Koncový mozek (cerebrum) tvoří asi 83 % celkové hmoty mozku a je tvořen dvěma mozkovými hemisférami (hemisphaeria cerebri):

  • levá mozková hemisféra (hemisphaerium cerebri sinistrum) řídí činnosti na pravé straně těla,
  • pravá mozková hemisféra (hemisphaerium cerebri dextrum) řídí levou stranu těla.

Na celém povrchu mozkových hemisfér se nachází mozková kůra (cortex cerebri), v níž jsou patrny četné rýhy (sulci); nejhlubší z těchto rýh se označují jako zářezy (fissurae). Mezi závity a zářezy se nacházejí zprohýbané závity (gyri). Některé z hluboko uložených zářezů se užívají pro dělení mozkových hemisfér do mozkových laloků (lobi cerebri), přičemž největší a nejznámější jsou (obr. 3):

  • čelní lalok (lobus frontalis cerebri),
  • temenní lalok (lobus parietalis cerebri),
  • spánkový lalok (lobus temporalis cerebri),
  • týlní lalok (lobus occipitalis cerebri).

Obrázek 3: Mozkové hemisféry – schematický nákres. V levé části obrázku jsou znázorněny čtyři hlavní mozkové laloky. V pravé části obrázku jsou vyznačeny levá a pravá mozková hemisféra, rýhy a závity. (Zdroj: depositphotos.com)

Mozeček

Mozeček (cerebellum) je umístěn v zadní dolní části mozku a představuje asi 11 % jeho celkové hmoty. Větší než mozeček je již jen koncový mozek. Mozeček řídí rovnováhu při chůzi a stání a další složité motorické funkce.

Obrázek 4: Umístění mozečku (vyznačen tmavší červenou barvou) v mozku. (Zdroj: depositphotos.com)

Mezimozek

Mezimozek (diencephalon) je obklopen mozkovými hemisférami a skládá se z několika párových struktur, z nichž nejvýznamnější jsou (viz fialové části schématu na obr. 4 a 5):

  • thalamus – přenáší motorické i senzorické informace do mozkové kůry, reguluje spánek a bdělost,
  • hypothalamus – obsahuje řídicí centrum pro mnoho funkcí autonomního nervového systému a je důležitou součástí endokrinního systému.


Mozkový kmen

Mozkový kmen (truncus encephali) je oblast v dolní části mozku, která se nachází hluboko mezi mozkovými hemisférami a začátkem míchy, a která hraje zcela zásadní roli při řízení některých životně důležitých tělesných funkcí, včetně srdeční činnosti a dýchání. Směrem shora dolů rozlišujeme tři části mozkového kmene (zelené části schématu na obr. 5 a 6):

  • střední mozek (mesencephalon) – souvisí se zrakem, sluchem, motorikou, spánkem a bděním, ostražitostí a regulací teploty; v této oblasti se k mozkovému kmeni připojují dva páry hlavových nervů (okohybný a kladkový),
  • Varolův most (pons Varolii) – v této oblasti se k mozkovému kmeni připojují další tři páry hlavových nervů (trojklanný, odtahující a lícní),
  • prodloužená mícha (medulla oblongata) – v této oblasti se k mozkovému kmeni připojuje pět nejníže uložených párů hlavových nervů (vestibulokochleární, jazykohltanový, bloudivý, přídatný a podjazykový).

Obrázek 5: Mezimozek (fialově) a mozkový kmen (zeleně) – schematický nákres, pohled zleva. (Zdroj: depositphotos.com)

Obrázek 6: Mezimozek (fialově) a mozkový kmen (zeleně) – schematický nákres, pohled zepředu. (Zdroj: depositphotos.com)

Mícha

Mícha (medulla spinalis) je dlouhý trubicovitý útvar, který vybíhá ze spodní části mozku (přesněji řečeno navazuje na prodlouženou míchu). Mícha se skládá z celkem 31 segmentů míchy (segmenta medullae spinalis) (obr. 7). Z každého segmentu míchy vychází jeden pár míšních nervů (nervi spinales):

  • krční část míchy neboli krční segmenty míchy (segmenta medullae spinalis cervicalia) – označované jako C1–C8, odsud vychází 8 párů krčních nervů (nervi cervicales),
  • hrudní část míchy neboli hrudní segmenty míchy (segmenta medullae spinalis thoracica) – označované jako T1–T12, odsud vychází 12 párů hrudních nervů (nervi thoracici),
  • bederní část míchy neboli bederní segmenty míchy (segmenta medullae spinalis lumbaria) – označované jako L1–L5, odsud vychází 5 párů bederních nervů (nervi lumbales),
  • křížová část míchy neboli křížové segmenty míchy (segmenta medullae spinalis sacralia) – označované jako S1–S5, odsud vychází 5 párů křížových nervů (nervi sacrales),
  • kostrční část míchy neboli kostrční segment míchy (segmentum medullae spinalis coccygeum) – označovaný jako Co1, odsud vychází jeden pár kostrčních nervů (nervi coccygei).

Míšní nervy jsou součástí periferního nervového systému (viz článek Periferní nervový systém: somatický a autonomní oddíl).

Obrázek 7: Mícha a její segmenty – schematický nákres. Levá část obrázku: Příčný průřez páteří a míchou. Pravá část obrázku: Směrem shora dolů jsou barevně odlišeny krční (žlutě), hrudní (modře), bederní (zeleně), křížová (oranžově) a kostrční (fialově) část míchy, z nichž vycházejí míšní nervy. Prostřední část obrázku: Celkem 31 segmentů míchy se nachází v odpovídajích částech páteře. (Zdroj: depositphotos.com)

Mícha dospělého člověka má délku přibližně 43 cm (ženy), resp. 45 cm (muži) a váží asi 35–40 gramů. Mícha se nachází v páteři, přesněji řečeno prochází páteřním kanálem.

Další součásti centrálního nervového systému

Meningy

Meningy neboli mozkomíšní pleny (meninges) jsou tři obaly z pojivové tkáně, které pokrývají mozek a míchu. Mají tři základní funkce:

  1. obalují a chrání centrální nervový systém (CNS) – zejména fungují jako bariéra proti bakteriím a jiným mikroorganismům,
  2. obklopují a chrání krevní cévy, které zásobují CNS,
  3. obsahují mozkomíšní mok (viz níže).

Tyto tři obaly CNS se nazývají (zevně dovnitř, obr. 8):

  • tvrdá plena (dura mater) – nejzevnější a nejtvrdší obal;
  • pavučnice (arachnoidea mater) – prostřední ze tří obalů; pod pavučnicí se nachází subarachnoidální prostor (cavum subarachnoideum): ten je protkán jemnými vlákny, která připevňují pavučnici k omozečnici (těmto „pavoučím“ vláknům vděčí pavučnice za svůj název); subarachnoidální prostor je vyplněn mozkomíšním mokem a nacházejí se zde rovněž velké krevní cévy, které zásobují mozek;
  • omozečnice (pia mater) – nejvnitřnější ze tří obalů; na rozdíl od tvrdé pleny a pavučnice přesně obemyká povrch mozku (resp. míchy), tj. proniká i do všech záhybů; omozečnicí jsou ve svém krátkém průběhu obaleny i tepny vstupující do mozkové tkáně.

Podle toho, jestli se nacházejí v oblasti mozku nebo míchy, rozlišujeme mozkové pleny a míšní pleny.

Obrázek 8: Meningy – schematický nákres. Mezi lebeční kostí a mozkem se nachází tvrdá plena, pavučnice a omozečnice. (Zdroj: depositphotos.com)

Mozkomíšní mok

Mozkomíšní mok (liquor cerebrospinalis) je čirá tekutina, která obklopuje mozek a míchu, tvoří jejich tekutý obal a nadlehčuje je. V případě úbytku mozkomíšního moku (např. v důsledku lumbální punkce) může pacient pociťovat bolesti hlavy, neboť mozek při sebemenším pohybu hlavy více „naráží“ do kostí lebky. Mozkomíšní mok vzniká v mozkových komorách (ventriculi cerebri).

Obrázek 8: Mozkomíšní mok (vyznačen modře) vzniká v mozkových komorách, odkud pak odtéká do subarachnoidálního prostoru. (Zdroj: depositphotos.com)

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Související témata: 

Mozek a nervy

Mohlo by vás zajímat

Vše z kategorie

Související články na NZIP

Pohybový aparát

Rameno: struktura a funkce

Ramena spojují trup s horními končetinami. Vyznačují se speciální biomechanikou, která umožňuje v...

Mozek, nervy a smysly

Periferní nervový systém (PNS): somatický a autonomní oddíl

Periferní nervový systém (PNS) představuje části nervového systému mimo mozek a míchu. Umožňuje ž...

Rozmnožování

Mužské pohlavní orgány: struktura a funkce

Mužské pohlavní orgány slouží k rozmnožování, sexuálnímu uspokojení a hrají důležitou roli v horm...

Mozek, nervy a smysly

Neurony: základní stavební jednotky nervového systému

Neurony jsou vysoce specializované buňky nervové tkáně, jejichž dlouhé výběžky umožňují v těle př...

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP
Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů
O portále
O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Kdo jsme
Mapa obsahu
Prohledávejte obsah
Napište nám
Sledujte nás

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2023 [cit. 09.06.2023]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.


Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
PROHLÁŠENÍ O PŘÍSTUPNOSTI