Přejít na obsah
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
Napište nám
  • Domů
  • Informace o nemocech
  • Mozek a nervy
  • Demence: základní informace
  • Aktuální: Vaskulární demence

Vaskulární demence

Demence: základní informace
Autor: gesundheit.gv.at

Asi deset procent případů demence je klasifikováno jako vaskulární demence. Příčinou jsou poruchy cévního oběhu v mozku, které mohou vést k menším nebo i větším mozkovým infarktům – neboli cévním mozkovým příhodám. Výsledkem je odumírání mozkové tkáně v důsledku nedostatečného zásobení kyslíkem a živinami a rozvoj demence. Tento typ demence se může objevit buď náhle, nebo se rozvíjí pomalu (zejména u multiinfarktové demence). Vzácně může být vaskulární demence vyvolána i jedinou cévní mozkovou příhodou. Další možnou příčinou je onemocnění hlubších oblastí mozku, tzv. subkortikální arteriosklerotická encefalopatie. V takovém případě demence postupuje pomalu a relativně plynule.

Vaskulární demence: co to je?

Vaskulární demence je syndrom, nikoliv samostatné onemocnění. Vzniká v důsledku poruch prokrvení v mozku. Odborníci rozlišují několik typů vaskulární demence, které se liší podle typu a lokalizace (místa) poškození v mozku [1]:

  • vaskulární demence při postižení velkých cév,
  • vaskulární demence při postižení drobných cév,
  • vaskulární demence vzniklá v důsledku ischemie nebo hypoperfuze (nedokrvení),
  • vaskulární demence vzniklá po krvácení do mozku.

Jak často se vyskytuje vaskulární demence?

Vaskulární demence je druhou nejčastější formou demence. Čistě vaskulární demence tvoří asi deset procent případů demence, ale asi ve 30 až 40 procentech případů se vaskulární demence vyskytuje v kombinaci s jinou formou demence, obvykle s Alzheimerovou chorobou [2].

Jaké jsou rizikové faktory pro vznik vaskulární demence?

Protože příčinou vaskulární demence bývají nejčastěji cévní mozkové příhody, překrývají se i jejich rizikové faktory [3]. Patří mezi ně:

  • vyšší věk,
  • vysoký krevní tlak,
  • diabetes (cukrovka),
  • vysoká hladina cholesterolu v krvi (tzv. hypercholesterolemie),
  • nedostatek pohybu,
  • silná nadváha až obezita,
  • kouření,
  • ischemická choroba srdeční,
  • fibrilace síní / arytmie.

Riziko vzniku vaskulární demence lze snížit dodržováním zásad aktivního životního stylu s přiměřenou pohybovou aktivitou a zdravou a vyváženou stravou.

Jak vzniká vaskulární demence?

Vaskulární demence může být důsledkem jedné nebo více cévních mozkových příhod, a to i drobných. Může se však vyskytnout i bez předchozí cévní mozkové příhody. V obou případech nicméně vzniká v důsledku poruch prokrvení v mozku.

Tyto poruchy prokrvení mohou být způsobeny krevními sraženinami nebo usazeninami na stěnách menších či větších krevních cév. Ty pak mohou ucpat cévy, což znamená, že do postižených oblastí mozku nemůže proudit tolik krve, kolik by bylo potřeba. Tyto oblasti mozku jsou pak nedostatečně zásobovány kyslíkem a živinami, což vede k poškození a odumírání mozkových buněk. Stejně tak mohou být mozkové buňky poškozeny krvácením do mozku, které je způsobeno prasknutím krevních cév.

Jaké příznaky se mohou vyskytnout u vaskulární demence?

Typickými příznaky vaskulární demence jsou:

  • obecné zpomalení kognitivních funkcí,
  • potíže s plněním složitých úkolů,
  • poruchy pozornosti a soustředění,
  • ztráta energie, apatie, výkyvy nálad,
  • náhlá zmatenost,
  • deprese.

Mezi další příznaky patří dočasné ochrnutí, zhoršené vidění, potíže s mluvením (omezená slovní zásoba, problémy s nacházením správných slov), problémy s chůzí, nestabilita pohybů a poruchy vyprazdňování močového měchýře.

Fáze zhoršování stavu, v nichž odumírají další části mozku, se střídají s obdobími mírného zlepšení. Ve srovnání s Alzheimerovou chorobou si pacienti s vaskulární demencí často déle uvědomují zhoršování svého stavu, protože okolní části mozku jsou pravděpodobně do jisté míry schopny převzít funkce odumírajících částí.

Na typu vaskulární demence i lokalizaci (místě) poškození v mozku do značné míry závisí, které příznaky převažují nebo které se vůbec objeví. Příznaky vaskulární demence se mohou objevit náhle nebo postupně.

Jaký je průběh vaskulární demence?

Průběh vaskulární demence závisí na závažnosti a počtu prodělaných cévních mozkových příhod. Je proto obtížné obecně říci, jak bude onemocnění probíhat. Mezi rozhodující faktory patří typ a lokalizace poškození v mozku. Záleží i na tom, do jaké míry se podaří zabránit dalšímu poškozování mozkové tkáně. Vaskulární demence je obvykle progresivní onemocnění, při kterém odumírá čím dál více mozkových buněk a mozkové tkáně. S postupujícím onemocněním se poruchy zhoršují. U některých pacientů se mohou náhle zlepšit duševní schopnosti, zároveň však může být stejně náhlé i zhoršení stavu. Duševní schopnosti mohou někdy značně kolísat.

Související odkazy

  1. Filip Caisberger, Martin Vališ: Vaskulární demence. Psychiatrie pro praxi 2017, 18(2): 87–90. (odkaz vede na PDF soubor na webu psychiatriepropraxi.cz, 69 kB)
  2. Aleš Bartoš, Daniela Řípová: Vaskulární demence a vaskulární kognitivní porucha. Neurologie pro praxi 2012, 13(2): 72–77. (odkaz vede na PDF soubor na webu neurologiepropraxi.cz, 203 kB)
  3. Robert Rusina, Radoslav Matěj: Vaskulární demence. Neurologie pro praxi 2009, 10(4): 250–253. (odkaz vede na PDF soubor na webu neurologiepropraxi.cz, 121 kB)

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Mohlo by vás zajímat

Vše z kategorie

Související články na NZIP

Organické duševní poruchy

Organické duševní poruchy: co to je?

Existuje řada duševních poruch podmíněných organicky. Patří mezi ně například delirium nebo demen...

Demence: základní informace

Demence: co to je?

Demence je souhrnné označení pro skupinu onemocnění, pro něž jsou typické patologické změny v moz...

Cévní mozková příhoda

Cévní mozková příhoda: co to je?

Cévní mozková příhoda vzniká následkem náhlého problému s krevním zásobením mozku. Výsledkem je,...

Cévní mozková příhoda

Akutní cévní mozková příhoda: co to je?

Při CMP platí, že nic není v tuto chvíli tak důležité jako čas. Každá minuta poruchy prokrvení v...

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP
Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů
O portále
O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Kdo jsme
Mapa obsahu
Prohledávejte obsah
Napište nám
Sledujte nás

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2023 [cit. 29.03.2023]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.


Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
PROHLÁŠENÍ O PŘÍSTUPNOSTI