Zdravější životní styl
Velmi významným rizikovým faktorem pro vznik zhoubného nádoru je kouření (viz kategorie Kouření a další užívání tabáku a nikotinu). Souvislost s kouřením byla jednoznačně prokázána nejen u zhoubných nádorů plic, ale rovněž u následujících typů zhoubných nádorů:
- zhoubné nádory hrtanu,
- zhoubné nádory jícnu,
- zhoubné nádory močového měchýře,
- zhoubné nádory slinivky břišní
- zhoubné nádory žaludku,
- zhoubné nádory hltanu,
- zhoubné nádory ledvin,
- zhoubné nádory prostaty,
- zhoubné nádory jater.
Na vzniku zhoubných nádorů se podílí i konzumace alkoholu, především to platí u karcinomů jícnu, slinivky břišní, žaludku, tlustého střeva a konečníku, jater a ženského prsu.
Preventivně proti vzniku zhoubných nádorů naopak působí dostatečná pohybová aktivita; to platí zvláště u zhoubných nádorů tlustého střeva a konečníku, plic, prsu a prostaty.
Dalším zásadním preventivním faktorem je rozumný postoj k pobytu na slunci. Je-li slunečního záření přespříliš, pak nejen urychluje stárnutí kůže, ale je také rizikovým faktorem pro zhoubné nádory kůže.
Preventivní prohlídky a screening
Na všeobecnou preventivní prohlídku má v České republice nárok každý občan 1× za dva roky. Ženy kromě toho od 15. roku věku mají nárok na gynekologickou preventivní prohlídku 1× ročně. Podezřelé změny v oblasti hlavy a krku může odhalit i zubní lékař: zubní preventivní prohlídky u dospělých by se měly konat nejméně 1× ročně s cca 11měsíčním odstupem, ale po pojišťovny hradí i tzv. pravidelnou prohlídku, která následuje 5 měsíců od provedení preventivní prohlídky. Samostatnou kapitolou jsou screeningové programy, které jsou zaměřeny na včasný záchyt zhoubných nádorů prsu (www.mamo.cz) [1], děložního hrdla (www.cervix.cz) [2] a tlustého střeva a konečníku (www.kolorektum.cz) [3].
Riziková pracoviště
Některé chemikálie prokazatelně poškozují zdraví člověka a mohou působit i jako spouštěče zhoubných nádorů. Pracoviště, kde se takové chemikálie či jiné látky používají, podléhají zvláštním bezpečnostním předpisům. Pokud například zaměstnavatel plánuje jakoukoli práci s azbestem, je podle § 41 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví [4] povinen nejméně 30 dní dopředu ohlásit orgánu ochrany veřejného zdraví, že budou prováděny práce, při nichž jsou nebo mohou být zaměstnanci exponováni azbestu. Součástí tohoto hlášení jsou mj. technologické postupy, které budou používány v zájmu omezení expozice osob prachu azbestu, vybavení osob pracujících v kontrolovaném pásmu ochranným pracovním oděvem, osobními ochrannými pracovními prostředky apod. Lidé pracující v rizikovém prostředí se kromě toho podrobují pracovnělékařským prohlídkám, které zohledňují riziko konkrétního povolání. Cílem výše uvedených opatření je minimalizovat expozici škodlivým látkám, popř. rozpoznat onemocnění v co nejčasnějším stadiu, kdy je mnohem vyšší šance na úspěšnou léčbu.
Zvláštní preventivní opatření
U některých virů byla prokázána souvislost se zvýšeným rizikem vzniku zhoubných nádorů. Cílené očkování proti těmto virům pak zabrání nejen samotné virové infekci, ale v ideálním případě působi i jako prevence proti vzniku zhoubného nádoru. Viry samy o sobě sice zhoubné nádory nezpůsobují, ale virová infekce může být součástí komplexního procesu změn, které jsou pro vznik zhoubného nádoru rozhodující. Například virová hepatitida B a C mají prokazatelnou souvislost se zhoubnými nádory jater, zatímco u některých typů lidského papilomaviru (HPV) byla jasně prokázána souvislost se zhoubnými nádory děložního hrdla, zhoubnými nádory hlavy a krku a zhoubnými nádory penisu. Proti virové hepatitidě B i proti lidskému papilomaviru existuje očkování. Bakterie Helicobacter pylori, která bývá často původcem gastritidy, zase přispívá ke vzniku lymfomů a adenokarcinomů žaludku. I proto je u gastritidy tolik důležitá včasná diagnostika a léčba.
Pod pojmem chemoprevence se v této souvislosti rozumí užívání látek, které mohou zabránit vzniku zhoubného nádoru. Touto možností se aktuálně zabývají vědci v mnoha různých zemích a delší dobu probíhají i příslušné klinické studie.
Ve vybraných případech – tedy u pacientů s výrazně zvýšenou dědičnou zátěží zhoubných nádorů – lze provádět genetická vyšetření a uzpůsobit jim na míru program včasné diagnostiky (na rozdíl od screeningových programů, které jsou určeny celé populaci).
Ve spíše výjimečných případech může být prevencí vzniku zhoubného nádoru i chirurgický zákrok. To připadá v úvahu například u dysplazií, familiární adenomatózní polypózy (preventivním opatřením může být odoperování tlustého střeva) či dědičné predispozice ke zhoubným nádorům prsu (preventivním opatřením může být chirurgické odstranění obou prsů i vaječníků).
Související odkazy
- Národní program screeningu karcinomu prsu v České republice (odkaz vede na web mamo.cz)
- Národní program screeningu karcinomu děložního hrdla v České republice (odkaz vede na web cervix.cz)
- Národní program screeningu kolorektálního karcinomu v České republice (odkaz vede na web kolorektum.cz)
- Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů (odkaz vede na web zakonyprolidi.cz)