Zatímco ještě v roce 2019 se musel nemocný zaměstnanec postarat o to, aby byla zaměstnavateli doručena příslušná část neschopenky, nyní mu již tyto starosti odpadají. Pacient už tedy nemusí předávat doklady zaměstnavateli, náhrada mzdy i nemocenské mu přijde automaticky. Nemocnému dál zůstává v papírové podobě jen průkaz práce neschopného [1].
Namísto původních pěti dílů, mají nové neschopenky již pouze tři díly:
- I. díl – Hlášení ošetřujícího lékaře o vzniku dočasné pracovní neschopnosti
- II. díl – Průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce
- III. díl – Hlášení ošetřujícího lékaře o ukončení dočasné pracovní neschopnosti
Díly I. a III. zasílá lékař při vzniku a ukončení dočasné pracovní neschopnosti na Českou správu sociálního zabezpečení, II. díl tiskne a předává pojištěnci. Při trvání dočasné pracovní neschopnosti odesílá lékař na správu sociálního zabezpečení potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti.
Pacient tedy odchází od lékaře s průkazem dočasně práce neschopného pojištěnce (II. díl) v papírové podobě. Zaměstnavateli již nic předávat nemusí, nicméně ho musí o své nemoci informovat, třeba telefonicky, e-mailem, SMS zprávou.
Pokud pacienta během pracovní neschopnosti přebírá do péče jiný lékař, postačí předložit mu průkaz (je na něm uvedeno číslo neschopenky).
V průkazu práce neschopného je zaznamenán termín příští návštěvy lékaře, čas povolených vycházek, záznam o nástupu/propuštění z lůžkové péče, záznam o předání do péče jiného lékaře apod. Pacient jej předkládá také případné kontrole z Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ).
Zaměstnavatel může po zaměstnanci požadovat předložení průkazu dočasně práce neschopného pojištěnce při provádění kontroly, zda zaměstnanec dodržuje režim dočasně práce neschopného pojištěnce, a popřípadě při zjišťování dalších skutečností, např. při osvědčování podezření na alkohol či požití jiných návykových látek nebo jde-li o úraz zaviněný jinou osobou.
Díky eNeschopence již ale nemocný nemusí sám žádat o nemocenskou, to zařizuje elektronicky lékař. Peníze mu přijdou stejným způsobem jako výplata. Stále platí, že nemocenskou vyplácí OSSZ do 30 dnů od doručení řádně vyplněných podkladů pro výplatu dávky.
Podobná pravidla platí i pro OSVČ, pokud si platí nemocenské pojištění. Od lékaře obdrží pouze průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce a nemusí již OSSZ zasílat žádost o nemocenské v podobě papírových tiskopisů, to provádí přímo lékař elektronicky. Nemocenská bude zaslána na účet, ze kterého je hrazeno pojistné na nemocenské pojištění nebo na adresu trvalého pobytu (neplatí-li OSVČ pojistné na nemocenské pojištění z účtu), případně na adresu, kterou eviduje OSSZ v souvislosti s vyplácením dávek nemocenského pojištění.
I nadále však musí pacient, ať už je zaměstnanec či OSVČ, dodržovat režim dočasně práce neschopného pojištěnce stanovený lékařem a umožnit kontrolu jeho dodržování. Pokud by byl zaměstnanec v době kontroly mimo domov a neměl k nepřítomnosti adekvátní důvod, může přijít nejen o nemocenskou, ale dokonce i o práci. V prvních 14 dnech může nemocného kontrolovat zaměstnavatel, od 15. dne nemoci kontroluje OSSZ.
Zaměstnance na neschopence je povinen [2]:
- svému lékaři sdělit adresu, na které se bude v době nemoci vyskytovat, přičemž nemusí jít o trvalou adresu (lze ji ale změnit pouze na základě dohody s lékařem),
- řádně označit zvonek a případně i byt jmenovkou,
- předložit platný průkaz totožnosti, o který kontrola požádá,
- předložit doklad o neschopence,
- chodit ven pouze v době lékařem povolených vycházek.
O vycházkách rozhoduje lékař, může je povolit v stanoveném rozvrhu v době mezi 7:00 a 19:00, a to pouze na šest hodin.
Dočasná pracovní neschopnost může trvat nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne jejího vzniku nebo nařízení karantény. I po uplynutí této lhůty však mohou lidé dočasně práce neschopní nemocenskou dostávat. Musí však o ni požádat Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ). Dávka jim bude vyplácena po dobu stanovenou na základě vyjádření posudkového lékaře. Tato možnost přichází v úvahu jen tehdy, je-li šance, že pojištěnec v krátké době, nejdéle však v době 350 kalendářních dnů, nabude pracovní schopnost, a to i k jiné práci, než kterou před nemocí vykonával.
Jiný režim platí pro pracující důchodce. Nemocenská se poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů. Při více dočasných pracovních neschopnostech v jednom roce se nemocenské vyplácí dohromady nejdéle uvedených 70 dní.
Související odkazy
- eNeschopenka (odkaz vede na web České správy sociálního zabezpečení)
- Kontrola na neschopence: jak probíhá a jaké postihy hrozí za porušení povinností? (odkaz vede na web mesec.cz)
- Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (odkaz vede na web zakonyprolidi.cz)
