V čem je železo obsaženo?
Železo se nachází zejména v potravinách živočišného původu, jako je maso a ryby. Potraviny živočišného původu obsahují dvojmocné železo (někdy označováno jako „hemové železo“), které lidský organismus dokáže využít lépe než železo pocházející z rostlin (trojmocné, tzv. „nehemové železo“). I potraviny rostlinného původu, jako jsou luštěniny, celozrnné obiloviny, špenát, mangold, polníček apod., však částečně přispívají k pokrytí potřeby železa.
Pokud jsou potraviny rostlinného původu konzumovány společně s masem nebo rybami, podporuje to rovněž vstřebávání „rostlinného“ (tzn. trojmocného) železa. Naopak některé léky (např. antacida), vápník (v mléčných výrobcích), sójové proteiny (v sójových výrobcích), kyselina šťavelová (v rebarboře a v některých dalších druzích zeleniny), polyfenoly (v černém čaji), kyselina chlorogenová (v kávě) nebo pšeničné otruby působí proti vstřebávání železa.
Kolik železa potřebujeme?
Doporučená denní dávka železa pro dospělé ve věku 25–51 let je 15 mg pro ženy a 10 mg pro muže. Těhotné ženy by měly denně přijímat 30 mg železa, pro kojící matky je doporučená denní dávka 20 mg železa.
Další informace k doporučeným denním dávkám minerálních látek se dočtete na stránce Minerální látky – pokrytí denní potřeby.
Pozor u těhotných žen a dětí
Nedostatek železa se může vyskytnout zejména v obdobích rychlého růstu. Dostatečný přísun železa v potravě je proto důležitý zejména u dětí v prvních dvou letech života a pak v období puberty. Nedostatečný příjem železa v těchto obdobích může mít mimo jiné negativní vliv na vývoj mozku i na celkový růst.
Těhotné ženy mají dvojnásobnou potřebu železa ve srovnání s netěhotnými. Celkovou potřebu navyšuje nejen nenarozené dítě, ale i placenta a zvýšený objem krve během těhotenství. Doporučenou dávku 30 mg železa denně je poměrně obtížné získat z potravy. Lze proto zvážit podávání železa ve formě doplňku stravy – poraďte se o tom se svým gynekologem.
Nedostatek/nadbytek železa
Pokud se železo v těle ukládá v nadměrném množství, může to vést k přetěžování organismu a z toho plynoucím negativním účinkům. Stává se to například u alkoholismu nebo při hemochromatóze, což je vzácné dědičné onemocnění projevující se zvýšeným ukládáním železa v tkáních. Dlouhodobý nadbytek železa může mít za následek poškození jater, slinivky břišní a srdce.
Nedostatek železa je nejčastěji způsoben stravou chudou na železo, zvláště pak bezmasou stravou, jako je vegetariánství či veganství. Častou příčinou nedostatku železa je ztráta krve, například při silném menstruačním krvácení nebo při neodhaleném krvácení do trávicího traktu. Kromě toho může k nedostatku železa přispívat jeho špatné vstřebávání, např. při idiopatických střevních zánětech nebo při chronickém průjmu. Nedostatek železa může však vzniknout i v důsledku zvýšené potřeby. Zvláště ohroženy jsou těhotné ženy (ty mají dvojnásobnou potřebu železa ve srovnání s netěhotnými, viz výše) a rostoucí děti. Mezi příznaky nedostatku železa patří únava, vyčerpanost, poruchy udržování tělesné teploty (člověku je téměř neustále zima) a zvýšená náchylnost k infekcím. Výrazný deficit železa se projevuje jako tzv. anemie z nedostatku železa.
