V případě azbestózy se jedná o vznik plicní fibrózy v důsledku vdechování azbestových vláken. Plicní fibróza je chronické plicní onemocnění, které se vyznačuje přestavbou a jizvením vazivové tkáně v plicích.
Plíce tak „zatuhnou“, ztíží se dýchání a v důsledku toho se sníží množství kyslíku v krvi. S postupujícím onemocněním je dýchání čím dál tím obtížnější a obsah kyslíku v krvi postiženého člověka se tak stále snižuje.
Azbestózou trpí zejména lidé, kteří pracovali ve výrobě, zpracování a odstraňování či likvidaci materiálů obsahujících azbest [1, 2]. Azbestová vlákna, která tito pracovníci vdechují, se mohou dostat do plic a skrze ně i do pleurální dutiny a pohrudnice, kde vedou ke vzniku tzv. pleurálních plaků. Změny se mohou objevit také v břišní dutině a na bránici. Mezi příznaky patří potíže s dýcháním – zpočátku při námaze, později i v klidu.
Obrázek 1: Ilustrace části hrudníku, v němž se vyskytují pleurální plaky (zesílená šedá oblast mezi žebry a plícemi). Zdroj: Case courtesy of Dr Matt Skalski, Radiopaedia.org. From the case rID: 53333.
Příčiny, důsledky a prevence azbestózy
Azbest je vláknitý křemičitan, který se nachází v přírodních horninách. Díky své tepelné odolnosti, pevnosti, pružnosti a odolnosti vůči kyselinám se azbest po mnoho let používal jako izolační a stavební materiál a měl i celou řadu dalších průmyslových využití. Používání a výroba azbestu jsou od roku 1997 v ČR zakázány, od roku 2005 jsou zakázány v celé EU.
Přesto se azbest vyskytuje ve výrobcích vyráběných zejména od roku 1950 (a až do roku 1997). Střešní a fasádní panely, podlahové krytiny, těsnění, potrubí, topné díly, obklady radiátorů, akumulační kamna, kotle, klimatizační systémy, domácí spotřebiče a mnoho dalších – to všechno jsou materiály a výrobky, ve kterých se azbest používal. K expozici azbestovými vlákny tak může snadno dojít i dnes – například při údržbě a servisu, renovaci, likvidaci nebo poškození těchto materiálů. Další informace vám podají např. na Státním úřadu inspekce práce [3], případně se můžete podívat na stránky Státního zdravotního ústavu [4] nebo jiných institucí zabývajících se expozicí škodlivým látkám v prostředí.
Preventivní opatření jsou zásadní, protože jakmile k rozvoji azbestózy dojde, její progresi již nelze ovlivnit. Pro zaměstnance, kteří s azbestem pracují, je povinné používání vhodných ochranných pomůcek a další opatření, stejně jako pravidelné prohlídky. Další informace vám podají pracovníci Státního úřadu inspekce práce [3]. Lidé, kteří jsou (nebo i dříve byli) vystaveni azbestu a navíc kouří (nebo v minulosti kouřili), mají obzvláště vysoké riziko rozvoje rakoviny plic.
Jak se stanoví diagnóza?
Pro stanovení diagnózy je nezbytné odebrání anamnézy, která zahrnuje zjištění pracovního zařazení a fyzikální vyšetření pacienta (např. poslech, poklep). Dále je potřeba zjistit, zda jsou přítomna nějaká další (zejména plicní) onemocnění. Lékař si může vyžádat mj. následující vyšetření:
- rentgenové vyšetření,
- výpočetní tomografie (CT),
- diagnostika plicních funkcí (např. spirometrie),
- bronchoskopie / bronchoalveolární laváž
- torakoskopie.
Za určitých podmínek je azbestóza považována za nemoc z povolání. Ošetřující lékař musí nahlásit podezření na existenci nemoci z povolání příslušné zdravotní pojišťovně a Státnímu úřadu inspekce práce, které provedou šetření. Hlášení může podat rovněž zaměstnavatel nebo sám postižený člověk.
Informace o nemocech z povolání a bezpečnostních opatřeních vám poskytnou především střediska nemocí z povolání [5], kliniky pracovního lékařství nebo váš podnikový lékař, ale poradit by vám měli i pracovníci Státního zdravotního ústavu [6].
Jak probíhá léčba azbestózy?
Azbestóza je onemocnění, které, jakmile vznikne, nezadržitelně postupuje. Změny plicní tkáně (fibrózu) zatím nelze léčbou zastavit. Zásadní je proto prevence, tedy vyhýbání se kontaktu s azbestovými vlákny. V průběhu onemocnění může být pro usnadnění pacientova dýchání nutná (dlouhodobá) kyslíková terapie.
Na koho se mohu obrátit?
Prvním bodem kontaktu by měl být váš praktický nebo podnikový lékař, který by vás měl při podezření na azbestózu odeslat na oddělení plicního lékařství a/nebo pracovního lékařství. Seznam středisek nemocí z povolání najdete na webu Společnosti pracovního lékařství ČLS JEP [5].
Související odkazy
- Petr Brhel: Profesní nemoci dýchacích cest a plic v České republice v letech 2009 až 2013. Interní medicína pro praxi 2016, 18(1): 28–32. odkaz vede na PDF soubor na webu internimedicina.cz, 130 kB)
- Daniela Pelclová: Pneumokoniózy. Interní medicína pro praxi 2009, 11(5): 232–235. (odkaz vede na web internimedicina.cz, 117 kB)
- Státní úřad inspekce práce (odkaz vede na web suip.cz)
- Státní zdravotní ústav: Nakládání s odpady obsahujícími azbest (odkaz vede na PDF soubor na webu szu.cz, 562 kB)
- Společnost pracovního lékařství ČLS JEP: Střediska nemocí z povolání (odkaz vede na web pracovni-lekarstvi.cz)
- Státní zdravotní ústav: Nemoci z povolání v České republice (odkaz vede na web szu.cz)
