Alergické astma
Alergie je abnormální přecitlivělost, která se projevuje reakcemi na normálně neškodné látky v našem prostředí. Imunitní systém alergika reaguje na tyto látky přehnanou obrannou reakcí. Vytváří se nadměrné množství protilátek typu IgE, uvolňuje se histamin, rozšiřují se krevní cévy a vznikají otoky. Podle hladiny IgE protilátek v krvi lze rozlišit alergické astma od nealergického.
Při prvním kontaktu s alergenem dochází k senzibilizaci, tj. k tvorbě alergen-specifických protilátek. Alergická reakce se projeví až při druhém kontaktu s alergenem. Obvykle (v 90 % případů) se jedná o alergickou reakci časného typu, která se dostaví během několika sekund až minut. V některých případech je to však alergická reakce pozdního typu, která se projeví nejdříve po několika hodinách (bližší informace o různých typech alergických reakcí najdete v článku Alergie: co to je?). Ke kontaktu s alergenem však nemusí dojít pouze v dýchacích cestách. Specifické IgE protilátky (například proti pylu břízy) mohou citlivě reagovat i na alergeny z jiných zdrojů (například z jablek). Konzumace jablek pak může vyvolávat alergické reakce u pacientů alergických na pyl břízy. V takovém případě mluvíme o zkřížené alergii (viz článek Zkřížené potravinové alergie).
K nejčastějším alergenům patří prachoví roztoči, zvířecí srst (především kočičí), pyly a spóry plísní. Mezi látky, které mohou u citlivých lidí vyvolat alergickou reakci až život ohrožující anafylaktický šok, patří i hmyzí jedy (zejména včelí a vosí). Na vzniku astmatu se může podílet i konzumace některých potravin, jako jsou ořechy, mléko, vejce atd. Ve většině případů se však jedná o potravinovou intoleranci, nikoli o skutečnou alergii. Jako spouštěče mohou působit i potravinářské přídatné látky nebo složky různých léčivých přípravků. U některých forem alergického astmatu (třeba v případě pylové alergie) existují specifické možnosti léčby (specifická alergenová imunoterapie).
Nealergické astma
Pod pojmem „nealergické astma“ se skrývají všechny typy astmatu, které nejsou spouštěny alergickými podněty. V těle probíhají zánětlivé procesy podobně jako u alergického astmatu, ale není snadné určit spouštěče. Rozlišují se tři typy nealergického astmatu, které mohou být přítomny současně:
Infekční astma se rozvíjí po virových nebo bakteriálních infekcích dýchacích cest (bronchitida), plic (pneumonie) či vedlejších nosních dutin (sinusitida). Infekce mohou rovněž zhoršovat zánětlivou reakci typickou pro astma i přecitlivělost průdušek.
Iritační astma se objevuje, když jako spouštěče působí chemické nebo fyzikální podněty.
- fyzikální podněty: především mlha, studený a/nebo vlhký vzduch.
- chemické podněty: zejména cigaretový kouř, pouliční prach, výfukové plyny (oxidy dusíku), ozon. Na dýchací cesty působí dráždivě i další látky, jako jsou například laky na vlasy, výpary z barev, vonné látky (parfémy, éterické oleje) nebo látky vdechované na pracovišti (např. oxidy dusíku, oxid siřičitý, plynný chlor či sloučeniny chloru).
Zátěžové astma se projevuje při tělesné námaze. U výkonnostních sportovců se může kombinovat s dalšími spouštěči, např. u plavců se může jednat o sloučeniny chloru obsažené ve vodě. Příznaky astmatu nastupují již během tělesné námahy, ale nejvíce jsou pociťovány až po ní.
Stupně závažnosti astmatu
V případě intermitentního astmatu se příznaky (záchvaty kašle, sípání, dušnost atd.) objevují záchvatovitě – pouze v určitých obdobích, při kontaktu s určitými látkami nebo při velkém stresu. Naproti tomu u perzistentního astmatu postižené osoby trpí příznaky neustále. Volba léčby – podle uvážení lékaře – závisí i na závažnosti astmatu (lehké, středně těžké, těžké).
