Přejít na obsah
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Životní situace
  • Průvodce zdravotním systémem
  • Aktuální: Základní návod k používání zdravotní péče

Základní návod k používání zdravotní péče

Průvodce zdravotním systémem
Autor: Ministerstvo zdravotnictví České republiky

Pro každého nemocného je obvykle místem prvního kontaktu praktický lékař a ostatní lékaři primární péče. Vyžaduje-li to jeho zdravotní stav, přichází na řadu léčba u ambulantních specialistů či v nemocnici.

Primární péče

Pro každého nemocného je obvykle místem prvního kontaktu praktický lékař. Ten s pacientem konzultuje jeho zdravotní potíže, vyšetří jej a pak rozhodne, jestli může pacienta léčit sám anebo jestli jeho zdravotní stav vyžaduje odbornou péči. Stejně to probíhá i s ostatními lékaři primární péče: stomatologem a gynekologem.

Nejdůležitější rady, jak se ve zdravotním systému orientovat, vám poskytne příručka ministerstva zdravotnictví Rádce pacienta – příručka ke zlepšení bezpečí pacienta (PDF soubor, 31.1 MB) [1].

Svého registrujícího poskytovatele ambulantní péče v oboru všeobecné praktické lékařství, praktické lékařství pro děti a dorost, zubní lékařství a gynekologie a porodnictví si každý může zvolit.

O registraci nového pacienta informuje lékař příslušnou zdravotní pojišťovnu. Pokud lékaře změníte, informujte původního registrujícího lékaře o této změně. Nově zvolený registrující lékař si vyžádá výpis z vaší zdravotnické dokumentace, který je důležitý pro zajištění návaznosti zdravotní péče.

Pokud nemůžete najít registrujícího lékaře, který by vás mohl vzít do péče, obraťte se na svou zdravotní pojišťovnu, jež je podle zákona o veřejném zdravotním pojištění povinna zajistit vám potřebnou péči prostřednictvím poskytovatelů zdravotních služeb, s nimiž má uzavřené smluvní vztahy. Pomoci vyhledat lékaře, nemocnici a další zdravotnické zařízení vám pomůže i Mapa zdravotní péče.

Účelem primární ambulantní péče je poskytování preventivní, diagnostické, léčebné a posudkové péče a konzultací, dále koordinace a návaznost poskytovaných zdravotních služeb jinými poskytovateli.

Praktický lékař pro dospělé i praktický lékař pro děti a dorost zajišťuje pro své registrované pacienty také návštěvní službu v případech, kdy nejsou schopni se do jeho ordinace sami dostavit.

Pokud nejste s péčí svého lékaře spokojeni, můžete jej změnit jednou za tři měsíce.

Existují zákonné výjimky, kdy vás lékař může odmítnout přijmout do péče. Jedná se o následující důvody:

  • nemá smlouvu s vaší zdravotní pojišťovnou,
  • pokud by bylo překročeno jeho únosné pracovní zatížení, přijetí pacienta brání provozní důvody, personální zabezpečení nebo technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení,
  • vzdálenost místa vašeho pobytu by lékaři neumožňovala vykonávat návštěvní službu (v případě všeobecného praktického lékaře).

Odborná péče

Pokud vaše potíže vyžadují specializované vyšetření, např. kardiologické nebo ortopedické, doporučí registrující lékař pacientovi návštěvu ambulantního specialisty. Spolu s doporučením zasílá registrující lékař písemné odůvodnění a důležité zdravotní údaje včetně výsledků předem provedených vyšetření a informace o provedeném léčení. I v tomto případě má pacient právo na svobodnou volbu ambulantního specialisty.

Na vyšetření k odbornému lékaři můžete jít i bez doporučení svého registrujícího lékaře. Je lepší jej však neobcházet a nejprve se vždy poradit s ním. Samozřejmě při specifických či náhle vzniklých potížích vyhledáte přímo odborníka – např. chirurga, neurologa, kardiologa. O výsledku návštěvy specialisty vždy informujte svého registrujícího lékaře a předejte mu písemnou lékařskou zprávu.

V některých zdravotních stavech vás váš registrující lékař či ambulantní specialista odešle do nemocnice. V akutních situacích zamíříte pochopitelně do nemocnice i bez jeho doporučení. I nemocnici si můžete sami vybrat. Spádovost podle bydliště pacienta v zásadě neplatí. Není rozhodující vzdálenost od bydliště. Mnohem důležitější je, abyste směřovali tam, kde vám mohou účinně pomoci.

Do tří dnů po propuštění z nemocnice se hlaste u svého praktického lékaře. Předáte mu propouštěcí zprávu, kterou jste dostali při odchodu z nemocnice.

Pohotovost

Přepadnou-li pacienta obtíže mimo ordinační hodiny praktického lékaře, může vyhledat pohotovost. Jednodušší stavy řeší ordinace lékařské pohotovostní služby (LPS), složitější případy vyžadující neodkladnou péči řeší určené ambulance nemocnic. Větší nemocnice mívají pracoviště, které se nazývá urgentní příjem. Toto pracoviště se dovede postarat o pacienty s náhlým zhoršením zdravotního stavu a zajistit hospitalizaci.

Zdravotnická záchranná služba – tísňová linka 155

Nastávají i situace, kdy pacienta do nemocnice veze zdravotnická záchranná služba. V tomto případě si ale nemůže zvolit, kam to bude. Sanitka ho vždy odveze do nejbližšího vhodného zařízení, kde mu s akutní potíží pomohou.

Zdravotnickou záchrannou službu volejte vždy, pokud vás postihne náhlé a neočekávané zhoršení zdravotního stavu, těžký úraz nebo děj, který zřejmě bude mít za následek závažné poškození zdraví, nebo jste toho svědky. Na linku 155 je správné zavolat i v případě, kdy si závažností stavu pacienta nejste zcela jisti. Operátoři této linky jsou kvalifikovaní pracovníci se zdravotnickým vzděláním a pomohou vám situaci vyřešit.

Pozor! Nezaměňujte záchrannou službu s návštěvní službou lékařské pohotovostní služby a zdravotnickou dopravní službou. Nevolejte záchrannou službu v případech, kdy nejde o akutní ohrožení života nebo zdraví. Nepoužívejte záchrannou službu jako bezplatnou dopravu do nemocnice.

Zdravotnická dopravní služba

Pokud zdravotní stav pacienta neumožňuje dopravu k lékaři či do nemocnice běžným způsobem, má nárok na zdravotnickou dopravní službu. Rozhoduje o ní ošetřující lékař podle aktuálního zdravotního stavu. Je-li to tedy nutné, vyplní Příkaz ke zdravotnímu transportu. Příkaz pro cestu zpět vyplňuje lékař, který zdravotní péči poskytl, opět po zhodnocení, zda je zdravotní transport ze zdravotních důvodů nutný.

Domácí péče

Domácí péče je poskytována pacientovi při potřebě zdravotní péče ve vlastním sociálním prostředí. Může se jednat o pacienta s chronickým onemocněním, jehož zdravotní stav vyžaduje odbornou péči, a kdy sebepéče nebo péče osoby blízké již není dostačující.

Domácí péče může v některých případech navazovat na hospitalizaci. V takovém případě její potřebu projednejte se svým ošetřujícím lékařem ještě před propuštěním z nemocnice. Domácí péče, která se vykonává doma u pacienta, má charakter ošetřovatelské péče, léčebně rehabilitační péče nebo paliativní péče.

Pokud lékař z nemocnice doporučí domácí péči, má toto doporučení platnost čtrnáct dnů. Návaznost domácí zdravotní péče po uplynutí čtrnácti dnů doporučuje váš praktický lékař.

Poznámka: Domácí péče je plně hrazena zdravotní pojišťovnou a poskytují ji většinou všeobecné sestry. Poskytovatele si můžete sami vybrat.

Lázeňská a rehabilitační péče

Lázeňskou péči musí vždy doporučit ošetřující lékař, návrh podává praktický lékař nebo ošetřující lékař při hospitalizaci a podléhá schválení revizním lékařem zdravotní pojišťovny. V návrhu se uvedou nejméně dvě lázeňská místa určená pro léčení dané nemoci. Schválení či neschválení návrhu je v plné kompetenci příslušné zdravotní pojišťovny.

Rozhodující při podávání návrhu na lázeňskou péči je posouzení zdravotního stavu praktickým lékařem nebo ošetřujícím lékařem podle daného onemocnění, a to s ohledem na přínos a rizika konkrétní lázeňské léčebně rehabilitační péče.

Další možností je v nutných případech péče v rehabilitačním ústavu nebo na rehabilitačních oddělení nemocnic, eventuálně ambulantní péče specialistů.

Návrh na pobytovou léčebně rehabilitační péči podává praktický lékař na doporučení ošetřujícího lékaře-specialisty (např. ortoped, traumatolog, neurolog atd.) nebo ošetřující lékař při hospitalizaci, na formuláři zdravotní pojišťovny. Vyplněný návrh opět schvaluje revizní lékař zdravotní pojišťovny.

Na čerpání ambulantní péče fyzioterapeutů, ergoterapeutů a další služby rehabilitačních pracovišť potřebujete žádanku Poukaz na vyšetření/ošetření FT, který vystaví ošetřující lékař (praktický lékař pro dospělé/děti, internista, ortoped, neurolog, rehabilitační lékař, a další) dle svého uvážení. Ošetřující lékař může pacienta doporučit také na vyšetření rehabilitačním lékařem, který pak rozhodne o potřebě dalších rehabilitačních služeb.

Poznámka: Pokud máte komplikace s umístěním v lázních, rehabilitačním ústavu či s ambulantní rehabilitační péčí, obraťte se na svou zdravotní pojišťovnu.

Paliativní péče

V určité fázi onemocnění může lékař pacientovi sdělit, že již nemá k dispozici žádné prostředky, které by jeho nemoc mohly vyléčit. Společně se pak domluví, že místo léčby, která již nepřinese příznivý efekt, budou pokračovat v léčbě paliativní. Bližší informace najdete v kategorii Paliativní medicína.

Paliativní péči by měli umět poskytnout všichni poskytovatelé zdravotních služeb, kteří se setkávají s lidmi v těžkých stadiích zejména chronických onemocnění, ať už jde o poskytovatele lůžkové péče, jako jsou nemocnice nebo léčebny dlouhodobě nemocných, nebo o poskytovatele péče ambulantní, jako třeba praktičtí lékaři.

Paliativní péči je možné zajistit i formou domácí péče v domácím prostředí ve spolupráci s rodinou a blízkými. Na paliativní péči poskytovanou nevyléčitelně nemocným v terminálním stavu se specializují hospice, a to jak lůžkové, tak mobilní. Na hospic může napsat poukaz praktický lékař nebo specialista, nebo si ho může domluvit sama rodina, a částečně ho hradí zdravotní pojišťovna.

Místní a časová dostupnost

Zdravotní pojišťovny jsou povinny zajistit svým pojištěncům místní a časovou dostupnost hrazených služeb. Místní dostupností se rozumí přiměřená vzdálenost místa poskytování hrazených služeb od bydliště pojištěnce a vyjadřuje se dojezdovou dobou v celých minutách. Časovou dostupností se rozumí poskytnutí neodkladných a akutních hrazených služeb ve lhůtě odpovídající jejich naléhavosti. Dojezdová doba a lhůty pro časovou dostupnost plánovaných hrazených služeb jsou stanoveny nařízením vlády č. 307/2012 Sb., o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb.

Pokud je čekací doba neúměrně dlouhá, žádejte vysvětlení u své zdravotní pojišťovny. V žádném případě by vás však při čekání na výkon neměl předběhnout jiný pacient. Výjimku představuje zhoršení zdravotního stavu jiného pacienta, jemuž musí být z tohoto důvodu proveden zdravotní výkon přednostně.

S poskytováním zdravotních služeb pacientovi se pojí i jeho práva a povinnosti.

Související odkazy

  1. Rádce pacienta – příručka ke zlepšení bezpečí pacienta (odkaz vede na PDF soubor na webu mzcr.cz, 31.1 MB)
  2. Nařízení vlády č. 307/2012 Sb., o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb (odkaz vede na web zakonyprolidi.cz)

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Související témata:  Rady pacientům


Mohlo by vás zajímat Vše z kategorie

Související články na NZIP

Průvodce zdravotním systémem
Práva a povinnosti pacientů

Při poskytování zdravotní péče, resp. při čerpání zdravotních služeb, musí poskytovatelé dodržova...

Průvodce zdravotním systémem
Práva a povinnosti pojištěnce

Jak je v rámci českého zdravotnictví definován pojištěnec, jaká jsou jeho práva a povinnosti? Odp...

Průvodce zdravotním systémem
Poskytovatelé zdravotních služeb

Poskytovatelé zdravotních služeb jsou lékaři, nelékařští zdravotničtí pracovníci, nemocnice a dal...

Zvláštní druhy zdravotních...
Lázeňská péče

Lázeňskou péči musí vždy doporučit ošetřující lékař, návrh podává praktický lékař nebo ošetřující...

Související doporučené zdroje

Průvodce zdravotním systémem

Náhrada nákladů na přeshraniční pojištění

Pokud pojištenec vycestuje do zahraničí s cílem čerpat zde plánovanou zdravotní péči bez souhlasu své zdravotní pojišťovny, musí poskytnutou péči na místě sám zaplatit. Poté může požádat svou zdrav...

Přejít na externí zdroj
Průvodce zdravotním systémem

Žádost o evropský průkaz zdravotního pojištění

Evropský průkaz pojištence (EHIC) slouží jako doklad, který člověka opravňuje k čerpání nezbytné zdravotní péče. Jelikož je vydáván jako národní průkaz pojištění, každý jeho držitel je oprávněn čer...

Přejít na externí zdroj
Průvodce zdravotním systémem

Nárokové dokumenty pro čerpání zdravotní péče

Na odkaze zjistíte, jaké potřebujete dokumenty, pokud čerpáte zdravotní péči v jiném státě, ať už jde. o péči nezbytnou či plánovanou. Jednotlivé typy dokumentů vám pak umožní buď plnou nebo částeč...

Přejít na externí zdroj
Průvodce zdravotním systémem

Čerpání zdravotní péče v jiném státě EU

S předchozím povolením své zdravotní pojišťovny (doklad S2) můžete vycestovat za účelem čerpání konkrétní plánované zdravotní péče. Jde o péči, která je v ČR hrazená a nelze ji v ČR poskytnout bez...

Přejít na externí zdroj
Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP
Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů
O portále
O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Kdo jsme
Mapa obsahu
Prohledávejte obsah
Napište nám
Sledujte nás

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2022 [cit. 22.05.2022]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.


Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
COOKIES PROHLÁŠENÍ O PŘÍSTUPNOSTI

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace