Primární péče
Pro každého nemocného je obvykle místem prvního kontaktu praktický lékař. Ten s pacientem konzultuje jeho zdravotní potíže, vyšetří jej a pak rozhodne, jestli může pacienta léčit sám anebo jestli jeho zdravotní stav vyžaduje odbornou péči. Stejně to probíhá i s ostatními lékaři primární péče: stomatologem a gynekologem.
Nejdůležitější rady, jak se ve zdravotním systému orientovat, vám poskytne příručka ministerstva zdravotnictví Rádce pacienta – příručka ke zlepšení bezpečí pacienta (PDF soubor, 30.8 MB) [1].
Svého registrujícího poskytovatele ambulantní péče v oboru všeobecné praktické lékařství, praktické lékařství pro děti a dorost, zubní lékařství a gynekologie a porodnictví si každý může zvolit.
O registraci nového pacienta informuje lékař příslušnou zdravotní pojišťovnu. Pokud lékaře změníte, informujte původního registrujícího lékaře o této změně. Nově zvolený registrující lékař si vyžádá výpis z vaší zdravotnické dokumentace, který je důležitý pro zajištění návaznosti zdravotní péče.
Pokud nemůžete najít registrujícího lékaře, který by vás mohl vzít do péče, obraťte se na svou zdravotní pojišťovnu, jež je podle zákona o veřejném zdravotním pojištění povinna zajistit vám potřebnou péči prostřednictvím poskytovatelů zdravotních služeb, s nimiž má uzavřené smluvní vztahy. Pomoci vyhledat lékaře, nemocnici a další zdravotnické zařízení vám pomůže i Mapa zdravotní péče.
Účelem primární ambulantní péče je poskytování preventivní, diagnostické, léčebné a posudkové péče a konzultací, dále koordinace a návaznost poskytovaných zdravotních služeb jinými poskytovateli.
Praktický lékař pro dospělé i praktický lékař pro děti a dorost zajišťuje pro své registrované pacienty také návštěvní službu v případech, kdy nejsou schopni se do jeho ordinace sami dostavit.
Pokud nejste s péčí svého lékaře spokojeni, můžete jej změnit jednou za tři měsíce.
Existují zákonné výjimky, kdy vás lékař může odmítnout přijmout do péče. Jedná se o následující důvody:
- nemá smlouvu s vaší zdravotní pojišťovnou,
- pokud by bylo překročeno jeho únosné pracovní zatížení, přijetí pacienta brání provozní důvody, personální zabezpečení nebo technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení,
- vzdálenost místa vašeho pobytu by lékaři neumožňovala vykonávat návštěvní službu (v případě všeobecného praktického lékaře).
Odborná péče
Pokud vaše potíže vyžadují specializované vyšetření, např. kardiologické nebo ortopedické, doporučí registrující lékař pacientovi návštěvu ambulantního specialisty. Spolu s doporučením zasílá registrující lékař písemné odůvodnění a důležité zdravotní údaje včetně výsledků předem provedených vyšetření a informace o provedeném léčení. I v tomto případě má pacient právo na svobodnou volbu ambulantního specialisty.
Na vyšetření k odbornému lékaři můžete jít i bez doporučení svého registrujícího lékaře. Je lepší jej však neobcházet a nejprve se vždy poradit s ním. Samozřejmě při specifických či náhle vzniklých potížích vyhledáte přímo odborníka – např. chirurga, neurologa, kardiologa. O výsledku návštěvy specialisty vždy informujte svého registrujícího lékaře a předejte mu písemnou lékařskou zprávu.
V některých zdravotních stavech vás váš registrující lékař či ambulantní specialista odešle do nemocnice. V akutních situacích zamíříte pochopitelně do nemocnice i bez jeho doporučení. I nemocnici si můžete sami vybrat. Spádovost podle bydliště pacienta v zásadě neplatí. Není rozhodující vzdálenost od bydliště. Mnohem důležitější je, abyste směřovali tam, kde vám mohou účinně pomoci.
Do tří dnů po propuštění z nemocnice se hlaste u svého praktického lékaře. Předáte mu propouštěcí zprávu, kterou jste dostali při odchodu z nemocnice.
Pohotovost
Přepadnou-li pacienta obtíže mimo ordinační hodiny praktického lékaře, může vyhledat pohotovost. Jednodušší stavy řeší ordinace lékařské pohotovostní služby (LPS), složitější případy vyžadující neodkladnou péči řeší určené ambulance nemocnic. Větší nemocnice mívají pracoviště, které se nazývá urgentní příjem. Toto pracoviště se dovede postarat o pacienty s náhlým zhoršením zdravotního stavu a zajistit hospitalizaci.
Zdravotnická záchranná služba – tísňová linka 155
Nastávají i situace, kdy pacienta do nemocnice veze zdravotnická záchranná služba. V tomto případě si ale nemůže zvolit, kam to bude. Sanitka ho vždy odveze do nejbližšího vhodného zařízení, kde mu s akutní potíží pomohou.
Zdravotnickou záchrannou službu volejte vždy, pokud vás postihne náhlé a neočekávané zhoršení zdravotního stavu, těžký úraz nebo děj, který zřejmě bude mít za následek závažné poškození zdraví, nebo jste toho svědky. Na linku 155 je správné zavolat i v případě, kdy si závažností stavu pacienta nejste zcela jisti. Operátoři této linky jsou kvalifikovaní pracovníci se zdravotnickým vzděláním a pomohou vám situaci vyřešit.
Zdravotnická dopravní služba
Pokud zdravotní stav pacienta neumožňuje dopravu k lékaři či do nemocnice běžným způsobem, má nárok na zdravotnickou dopravní službu. Rozhoduje o ní ošetřující lékař podle aktuálního zdravotního stavu. Je-li to tedy nutné, vyplní Příkaz ke zdravotnímu transportu. Příkaz pro cestu zpět vyplňuje lékař, který zdravotní péči poskytl, opět po zhodnocení, zda je zdravotní transport ze zdravotních důvodů nutný.
Domácí péče
Domácí péče je poskytována pacientovi při potřebě zdravotní péče ve vlastním sociálním prostředí. Může se jednat o pacienta s chronickým onemocněním, jehož zdravotní stav vyžaduje odbornou péči, a kdy sebepéče nebo péče osoby blízké již není dostačující.
Domácí péče může v některých případech navazovat na hospitalizaci. V takovém případě její potřebu projednejte se svým ošetřujícím lékařem ještě před propuštěním z nemocnice. Domácí péče, která se vykonává doma u pacienta, má charakter ošetřovatelské péče, léčebně rehabilitační péče nebo paliativní péče.
Pokud lékař z nemocnice doporučí domácí péči, má toto doporučení platnost čtrnáct dnů. Návaznost domácí zdravotní péče po uplynutí čtrnácti dnů doporučuje váš praktický lékař.
Lázeňská a rehabilitační péče
Lázeňskou péči musí vždy doporučit ošetřující lékař, návrh podává praktický lékař nebo ošetřující lékař při hospitalizaci a podléhá schválení revizním lékařem zdravotní pojišťovny. V návrhu se uvedou nejméně dvě lázeňská místa určená pro léčení dané nemoci. Schválení či neschválení návrhu je v plné kompetenci příslušné zdravotní pojišťovny.
Rozhodující při podávání návrhu na lázeňskou péči je posouzení zdravotního stavu praktickým lékařem nebo ošetřujícím lékařem podle daného onemocnění, a to s ohledem na přínos a rizika konkrétní lázeňské léčebně rehabilitační péče.
Další možností je v nutných případech péče v rehabilitačním ústavu nebo na rehabilitačních oddělení nemocnic, eventuálně ambulantní péče specialistů.
Návrh na pobytovou léčebně rehabilitační péči podává praktický lékař na doporučení ošetřujícího lékaře-specialisty (např. ortoped, traumatolog, neurolog atd.) nebo ošetřující lékař při hospitalizaci, na formuláři zdravotní pojišťovny. Vyplněný návrh opět schvaluje revizní lékař zdravotní pojišťovny.
Na čerpání ambulantní péče fyzioterapeutů, ergoterapeutů a další služby rehabilitačních pracovišť potřebujete žádanku Poukaz na vyšetření/ošetření FT, který vystaví ošetřující lékař (praktický lékař pro dospělé/děti, internista, ortoped, neurolog, rehabilitační lékař, a další) dle svého uvážení. Ošetřující lékař může pacienta doporučit také na vyšetření rehabilitačním lékařem, který pak rozhodne o potřebě dalších rehabilitačních služeb.
Paliativní péče
V určité fázi onemocnění může lékař pacientovi sdělit, že již nemá k dispozici žádné prostředky, které by jeho nemoc mohly vyléčit. Společně se pak domluví, že místo léčby, která již nepřinese příznivý efekt, budou pokračovat v léčbě paliativní. Bližší informace najdete v kategorii Paliativní medicína.
Paliativní péči by měli umět poskytnout všichni poskytovatelé zdravotních služeb, kteří se setkávají s lidmi v těžkých stadiích zejména chronických onemocnění, ať už jde o poskytovatele lůžkové péče, jako jsou nemocnice nebo léčebny dlouhodobě nemocných, nebo o poskytovatele péče ambulantní, jako třeba praktičtí lékaři.
Paliativní péči je možné zajistit i formou domácí péče v domácím prostředí ve spolupráci s rodinou a blízkými. Na paliativní péči poskytovanou nevyléčitelně nemocným v terminálním stavu se specializují hospice, a to jak lůžkové, tak mobilní. Na hospic může napsat poukaz praktický lékař nebo specialista, nebo si ho může domluvit sama rodina, a částečně ho hradí zdravotní pojišťovna.
Místní a časová dostupnost
Zdravotní pojišťovny jsou povinny zajistit svým pojištěncům místní a časovou dostupnost hrazených služeb. Místní dostupností se rozumí přiměřená vzdálenost místa poskytování hrazených služeb od bydliště pojištěnce a vyjadřuje se dojezdovou dobou v celých minutách. Časovou dostupností se rozumí poskytnutí neodkladných a akutních hrazených služeb ve lhůtě odpovídající jejich naléhavosti. Dojezdová doba a lhůty pro časovou dostupnost plánovaných hrazených služeb jsou stanoveny nařízením vlády č. 307/2012 Sb., o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb.
Pokud je čekací doba neúměrně dlouhá, žádejte vysvětlení u své zdravotní pojišťovny. V žádném případě by vás však při čekání na výkon neměl předběhnout jiný pacient. Výjimku představuje zhoršení zdravotního stavu jiného pacienta, jemuž musí být z tohoto důvodu proveden zdravotní výkon přednostně.
S poskytováním zdravotních služeb pacientovi se pojí i jeho práva a povinnosti.
Související odkazy
- Rádce pacienta – příručka ke zlepšení bezpečí pacienta (odkaz vede na PDF soubor na webu mzcr.cz, 30.8 MB)
- Nařízení vlády č. 307/2012 Sb., o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb (odkaz vede na web zakonyprolidi.cz)
