Přejít na obsah
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
Napište nám
  • Domů
  • Informace o nemocech
  • COVID-19
  • COVID-19: základní informace
  • Aktuální: COVID-19: cesty přenosu

COVID-19: cesty přenosu

COVID-19: základní informace
Autor: Státní zdravotní ústav

Virus SARS-CoV-2 se šíří hlavně respiračními infekčními kapénkami a aerosolem, které se uvolňují při mluvení, zpívání, kašlání, kýchání nebo dýchání od infikované osoby; do organismu se virus dostává nejčastěji přes sliznice nosu a úst, případně přes oční spojivku. K přenosu infekce od infikované osoby na vnímavého jedince může docházet 1-3 dny před nástupem příznaků, infekci ale může přenášet i infikovaná osoba bez příznaků. 

Způsoby přenosu

Kontakt a přenos kapénkami

Přenos přímým, nepřímým nebo úzkým kontaktem (v okruhu jednoho metru) s infikovanou osobou prostřednictvím infekčních sekretů jako sliny a respirační sekrety nebo jejich respirační kapénky, které jsou vylučovány při kašli, kýchání, mluvení nebo zpívání. Respirační kapénky jsou v průměru větší než 5–10 mikronu (1 milióntina metru), zatímco kapénky menší jsou označovány jako aerosol (jádra kapének).

Přenos vzdušnou cestou (airborne transmission) 

Šíření infekčního agens způsobené diseminací (rozsevem) infekčních aerosolů, vznášejících se ve vzduchu na velké vzdálenosti po dlouhou dobu. Tento způsob přenosu viru SARS-CoV-2 se může uplatnit zejména během lékařských pracovních postupů, při kterých vzniká aerosol. Aktivně je diskutováno a vyhodnocováno, zda k šíření aerosolem může docházet ve vnitřních zařízeních se špatnou ventilací.

Přenos kontaminovanými povrchy

Respirační sekrety nebo kapénky vylučované infikovaným jedincem mohou kontaminovat povrchy a předměty. Vzácně může být infekce přenesena kontaktem s povrchy kontaminovanými infekčními kapénkami. Životaschopný SARS-CoV-2 virus a/nebo RNA detekovatelnou pomocí RT-PCR lze nalézt na kontaminovaných površích po dobu hodin (měď, karton) až dnů (plast a nerezová ocel) v závislosti na okolním prostředí, včetně teploty a vlhkosti, a typu povrchů. Vysoké koncentrace viru na površích lze nalézt zvláště ve zdravotnických zařízeních, kde jsou léčeni pacienti s onemocněním COVID-19. 

K přenosu může docházet nepřímo dotykem kontaminovaných povrchů nebo předmětů (např. stetoskopy, teploměry) a následně dotykem úst, nosu nebo očí. Tímto způsobem se mohou obecně přenášet i ostatní koronaviry a další respirační viry.

Často se jedná o kombinaci všech výše uvedených přenosů (např. v restauracích, při sborovém zpěvu, na sportovních akcích, ve fitness centrech).

Přenos z matky na plod

Přes stovky milionů potvrzených infekcí SARS-CoV-2 a více než pět milionů souvisejících úmrtí na celém světě zůstává mnoho nejasností ve znalostech o rizicích pro nenarozené děti, jejichž matky byly infikovány virem SARS-CoV-2. Systematický přehled a metaanalýza publikovaná v roce 2022 zjistila, že u dětí narozených matkám s infekcí SARS-CoV-2 je pozitivita SARS-CoV-2 malá a že závažnost onemocnění covid-19 u matky souvisí s pozitivitou SARS-CoV-2 u potomků: https://www.bmj.com/content/376/bmj-2021-067696 [2].

Přenos viru SARS-CoV-2, zvířata a lidé 

Virus SARS-CoV-2 se může šířit z lidí na zvířata při blízkém kontaktu. Riziko, že zvířata přenesou virus SARS-CoV-2 na lidi je nízké. Lidé s podezřením nebo potvrzeným onemocněním covid-19 by se měli vyhýbat kontaktu se zvířaty, včetně domácích mazlíčků, hospodářských zvířat a volně žijících zvířat.

Domácí zvířata mají mnohem větší pravděpodobnost, že virus získají od lidí než naopak.

Případy zvířat infikovaných virem SARS-CoV-2 byly zdokumentovány po celém světě. Většina těchto zvířat se nakazila po kontaktu s lidmi s onemocněním covid-19, zejména s majiteli, ošetřovateli nebo jinými lidmi, kteří byli v úzkém kontaktu se zvířaty. Infekce virem SARS-CoV-2 byla zaznamenána podle CDC (https://www.cdc.gov/coronavirus/2019-ncov/daily-life-coping/animals.html) [4] například u těchto zvířat:

  • zvířata žijící ve společné domácnosti s lidmi, včetně koček, psů, křečků a fretek,
  • zvířata v zoologických zahradách a útulcích, včetně několika druhů velkých koček (např. lvi, tygři, sněžní leopardi), vydry, nonhumánní primáti (například makakové atd.), binturong (stromová cibetka), nosálové, kočka rybářská, hyeny, hroši a kapustňáci,
  • norci na norkových farmách,
  • divoká zvěř, včetně jelena běloocasého, jelence ušatého, kosmana černoocasého, mravenečníka obrovského a divokého norka poblíž norkových farem.

Receptory ACE2 a virus SARS-CoV-2

Virus SARS-CoV-2 je snadno přenosný, podstatně více než původce MERS nebo SARS, což je dáno především jeho 3× až 10× vyšší afinitou zejména k receptorům ACE2, které hrají v infekci novým koronavirem významnou roli. Virus SARS-CoV-2 při průniku do hostitelských cílových buněk využívá zejména receptor pro angiotensin konvertující enzym 2 (ACE2). Receptory ACE2 se hojně vyskytují v epitelových buňkách, například ve vaskulárním endotelu, v ledvinách, plicích, srdci nebo epitelu tenkého střeva a varlat a je vylučován do plazmy. Receptor ACE2 je klíčovým regulátorem systému renin–angiotenzin–aldosteron (RAAS). Virus SARS-CoV-2 způsobuje narušení rovnováhy ACE/ACE2 a aktivaci RAAS, což nakonec vede k progresi/zhoršení onemocnění covid-19, zejména u pacientů s komorbiditami, jako je hypertenze, diabetes mellitus a kardiovaskulární onemocnění (https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7778857/) [5].

Superpřenašeči, superspreaders, superšiřitelé

V průběhu pandemie COVID-19 je opakovaně zmiňována významná role tzv. superpřenašečů. Co to znamená? Někteří infikovaní jedinci, tzv. superspreaders (superpřenašeči, superšiřitelé), mají velký potenciál dále šířit nákazu, což je dáno jednak jejich vyšší nakažlivostí, neboť masivně vylučují virus, a zároveň charakterem jejich chování (čisté kontakty, velká společenská aktivita, profesní zaměření atd.), kvůli němuž jsou schopni nakazit neobvykle velké množství svých kontaktů (https://www.cdc.gov/mmwr/volumes/69/wr/mm6919e6.htm?fbclid=IwAR1rGtDXh1Hd9ltZKlVcGeM9o9IEhuFTPElzfkGq7h2SulBk6xY79eaaGGI) [6].

Příkladem rizika, které představuje superspreader, je publikovaná kazuistika z března 2020 z USA. Po absolvování 2,5hodinové zkoušky pěveckého spolku za účasti 61 sboristů, kde, jak se později ukázalo, byl zdrojem jediný zpěvák se symptomy onemocnění COVID-19, se vyskytlo 33 potvrzených a 20 pravděpodobných sekundárních případů COVID-19. Tři sboristé byli hospitalizováni a dva zemřeli. Jeden člověk tedy nakazil 53 dalších osob.

(Poslední aktualizace: 29. 8. 2022)

Související odkazy

  1. Questions and answers on COVID-19: Basic facts (odkaz vede na web ecdc.europa.eu; obsah je dostupný pouze v angličtině)
  2. SARS-CoV-2 positivity in offspring and timing of mother-to-child transmission: living systematic review and meta-analysis (odkaz vede na web bmj.com; obsah je dostupný pouze v angličtině)
  3. Česká gynekologická a porodnická společnost (ČGPS), Sekce perinatologie a fetomaternální medicíny: Těhotenství a COVID-19 (odkaz vede na web perinatologie.eu)
  4. Animals and COVID-19 (odkaz vede na web cdc.gov; obsah je dostupný pouze v angličtině)
  5. COVID-19: angiotensin-converting enzyme 2 (ACE2) expression and tissue susceptibility to SARS-CoV-2 infection (odkaz vede na web nih.gov; obsah je dostupný pouze v angličtině)
  6. High SARS-CoV-2 Attack Rate Following Exposure at a Choir Practice — Skagit County, Washington, March 2020 (odkaz vede na web cdc.gov; obsah je dostupný pouze v angličtině)

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Mohlo by vás zajímat

Vše z kategorie

Související články na NZIP

COVID-19: základní informace

COVID-19: úvod, inkubační doba, původce a sezónnost onemocnění

COVID-19 je označení pro infekci způsobenou koronavirem SARS-CoV-2, který se poprvé objevil konce...

COVID-19: rizikové skupiny

COVID-19 a těhotné ženy

Podle publikovaného systematického přehledu z dubna 2020 jsou klinické projevy a závažnost COVID-...

COVID-19: prevence

COVID-19: možnosti prevence

Obecně rozlišujeme specifickou a nespecifickou prevenci infekčních onemocnění. Zásady nespecifick...

COVID-19: podezření a léčba

COVID-19: diagnóza a léčba

Onemocnění COVID-19 lze diagnostikovat přímo (PCR test) či nepřímo (test protilátek proti viru SA...

Související doporučené zdroje

COVID-19: základní informace

Zdeněk Hel: 40 praktických rad imunologa aneb jak se vyhnout viru SARS-CoV-2

V článku imunolog Zdeněk Hel, profesor na americké Alabamské univerzitě, předkládá návod, jak se vyhnout nákaze, chovat se odpovědně a dodržovat základní pravidla k ochraně před onemocněním COVID-19.

Přejít na externí zdroj
COVID-19: základní informace

Koronavirus

Zdroje věnované prevenci, přenosu, příznakům, průběhu, komplikacím, diagnostice a léčbě onemocnění koronavirem. Dozvíte se, co jsou koronaviry, jaká je inkubační doba (období mezi vstupem nákazy do...

Přejít na externí zdroj
COVID-19: základní informace

Prodělání nemoci COVID-19 poskytuje pouze částečnou imunitu

Jednou z klíčových otázek kolem COVID-19 je, jak silná a trvalá je imunita po prodělání infekce. Studie z Dánska, která byla v březnu 2021 publikována v odborném časopise The Lancet, přináší dobré...

Přejít na externí zdroj
COVID-19: základní informace

COVID-19: oficiální informace od Ministerstva vnitra České republiky

Ministerstvo vnitra České republiky na svém webu podrobně informuje zejména o podmínkách vstupu na území ČR, ale podává také obecné informace o nouzovém stavu, dále informace pro cizince, detailní...

Přejít na externí zdroj
Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP
Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů
O portále
O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Kdo jsme
Mapa obsahu
Prohledávejte obsah
Napište nám
Sledujte nás

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2023 [cit. 20.03.2023]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.


Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
PROHLÁŠENÍ O PŘÍSTUPNOSTI