Dokonale se maskuje
V rané fázi infekce dokáže virus SARS-CoV-2 svého hostitele dokonale zmást. Koronavirus se už nějakou dobu vesele množí v našich plicích a dýchacích cestách, a přesto si náš imunitní systém „myslí“, že vše je v naprostém pořádku.
„Tento virus má dokonalou evoluční strategii: ačkoli v nose máte semeniště viru, cítíte se naprosto skvěle,“ vysvětluje profesor Paul Lehner z University of Cambridge.
Za normálních okolností začnou buňky lidského těla poté, co jsou napadeny virem, uvolňovat chemické látky zvané interferony, což je varovným signálem pro ostatní části těla a zejména pro imunitní systém. „Virus SARS-CoV-2 má však „úžasnou schopnost“ toto chemické varování vypnout,“ říká profesor Lehner. „Dělá to tak dobře, že ani nevíte, že jste nemocní,“ dodává.
Profesor Lehner poukázal na to, že v laboratoři při pohledu na buňky napadené virem nijak nepoznáte, že by byly infikované. Testy však ukazují, že buňky jsou virem úplně zahlcené – a to je jen jeden z trumfů, kterými SARS-CoV-2 disponuje.
Chová se jako řidič ujíždějící z místa smrtelné nehody, kterou zavinil
Množství viru v lidském těle se blíží vrcholu den předtím, než člověk začne pociťovat nějaké příznaky. Trvá však nejméně týden, než onemocnění COVID-19 postoupí do takového stadia, že člověk musí být hospitalizován.
„Z pohledu viru je to geniální taktika: nejdete si lehnout, naopak jdete si užívat ven, mezi své přátele,“ upozorňuje profesor Lehner. Virus se chová jako nebezpečný řidič, který ujíždí z místa činu: přeskočí na dalšího hostitele dlouho předtím, než se ten původní vyléčí nebo zemře. „Viru je naprosto jedno, jestli zemřete. Jeho strategií je udeřit a utéct,“ tvrdí profesor Lehner.
I v této vlastnosti spočívá obrovský rozdíl ve srovnání s koronavirem SARS, který způsobil epidemii zejména v asijských zemích v letech 2002–2003. V případě viru SARS byl nakažený člověk nejinfekčnější až několik dní poté, co onemocněl, proto nebyl zásadní problém izolovat nemocné lidi a uchránit před nákazou zbytek populace.
Je nový, lidské tělo je proti němu téměř bezbranné
Vzpomínáte si na poslední pandemii? V roce 2009 ve světě panovaly značné obavy z viru H1N1, který způsoboval tzv. prasečí chřipku. Nakonec se však ukázalo, že není ani zdaleka tak smrtící, jak se experti obávali, neboť starší lidé proti němu byli do jisté míry chráněni [2]. Nový kmen chřipky byl totiž dostatečně podobný kmenům, se kterými se lidé setkali již dříve.
Koronavirus SARS-CoV-2 není zdaleka prvním typem koronaviru napadajícím člověka: čtyři další koronaviry způsobují příznaky běžného nachlazení. Profesorka Tracy Husselová z University of Manchester však upozornila: „Tento koronavirus je nový, proto lidé vůči němu nemají imunitu z dřívějška. Pro lidský imunitní systém může být šokem.“ Podobná situace, kdy lidem chyběla imunita z předchozího setkání s určitým virem, nastala, když Evropané zavlekli do Ameriky pravé neštovice [3]. Následky pro původní obyvatele amerického kontinentu byly smrtící.
Vytvořit si imunitu proti zcela nové hrozbě je velký problém především pro starší lidi, protože jejich imunitní systém už není tak silný ani rychlý jako u mladší generace. Když se imunitní systém učí bojovat proti nové infekci, nastává mnoho pokusů a omylů, než se vyvine skutečně účinná imunitní odpověď. Ve starším věku však už lidský organismus neprodukuje natolik různorodé T-lymfocyty (lymfocyty, které rozpoznávají a cíleně likvidují cizorodé nebo infikované buňky), aby si z nich imunitní systém dokázal vybrat ty, jež člověka ubrání proti SARS-CoV-2.
V lidském těle páchá zvláštní a neočekávané věci
COVID-19 začíná jako plicní onemocnění (ale i v plicích se chová oproti dosud známým virovým onemocněním podivně a neobvykle), může však postihnout prakticky celé tělo.
Profesor Mauro Giacca z britské univerzity King’s College London uvádí, že „mnohé aspekty COVID-19 jsou unikátní, nemoc se totiž liší od jakéhokoli jiného virového onemocnění, které se běžně vyskytuje v populaci“. Virus SARS-CoV-2 podle něj buňky v plicích nejen zabíjí, ale další plicní buňky poškozuje natolik, že je „vyřadí z provozu“. Některé napadené buňky vzájemně splynou do obrovských a nefunkčních buněčných útvarů, označovaných jako syncytia (soubuní) [4], které pak v poškozených plicích zůstanou.
Profesor Giacca dodává: „Zatímco po těžké chřipce se plíce mohou zcela zotavit, u těžkého průběhu COVID-19 se to nestává. Je to opravdu velmi neobvyklé infekční onemocnění.“
Někteří pacienti s COVID-19 navíc trpí velmi podivnou krevní srážlivostí. V nemocnicích kolují historky, jak lékaři nejsou schopni napojit pacienta na nitrožilní infuzi, protože se okamžitě ucpe sraženou krví. „Koagulační faktory se v krvi některých pacientů s COVID-19 vyskytují v množství vyšším o 200, 300 nebo i 400 procent, než je normální stav,“ upozorňuje profesorka Beverly Huntová z King’s College London. V rozhlasovém pořadu BBC se svěřila: „Mám-li být zcela upřímná, za svou velmi dlouhou kariéru jsem nikdy neviděla skupinu pacientů s takto srážlivou krví“.
Účinky nového koronaviru na celý organismus lze možná vysvětlit „buněčnými vrátky“, skrze něž virus proniká do lidských buněk. Jde o tzv. receptor ACE2, který se vyskytuje v celém lidském těle [5], včetně krevních cév, jater, ledvin a plic. A všechny tyto orgány mohou být virem SARS-CoV-2 do určité míry postiženy.
Nový koronavirus může také u některých pacientů vyvolat přemrštěnou zánětlivou reakci. Jejich imunitní systém se „splaší“, což má devastující následky pro celý organismus.
Lidé jsou tlustší, než by měli být
COVID-19 hůře probíhá u obézních lidí. Platí, že čím vyšší stupeň nadváhy či obezity, tím vyšší je riziko, že infikovaný člověk bude potřebovat intenzivní péči nebo zemře. I tato skutečnost je neobvyklá.
„Tak silnou souvislost mezi obezitou a závažností COVID-19 u jiných virových onemocnění nepozorujeme. U jiných onemocnění plic jsou na tom obézní lidé spíš lépe než hůře,“ podotýká profesor Stephen O’Rahilly z Cambridgeské univerzity. Doplňuje, že pro COVID-19 je tento jev poměrně specifický: „Rozhodně ho nepozorujeme u běžné chřipky.“
Tuk uložený v různých místech těla, včetně důležitých orgánů (např. játra), způsobuje poruchy metabolismu (látkové přeměny), které v kombinaci s infekcí SARS-CoV-2 zřejmě představují značnou nevýhodu. Obézní pacienti bývají náchylnější k zánětlivým procesům a v jejich krvi je vyšší hladina proteinů, jež mohou zvyšovat krevní srážlivost.
Související odkazy
- BBC News, 23. 10. 2020: Covid: Why is coronavirus so deadly? (odkaz vede na web bbc.com) [cit. 2020-10-26]
- Reuters, 14. 10. 2009: Study explains immunity to H1N1 in older people (odkaz vede na web reuters.com) [cit. 2020-10-26]
- Science, 12. 6. 2015: How Europeans brought sickness to the New World (odkaz vede na web pulitzercenter.org) [cit. 2020-10-26]
- J. Buchrieser, J. Dufloo, M. Hubert, et al. Syncytia formation by SARS‐CoV‐2 infected cells. The EMBO Journal 2020 Oct 13; e106267. doi: 10.15252/embj.2020106267. (odkaz vede na web embopress.org) [cit. 2020-10-26]
- The Conversation, 14. 5 2020: What is the ACE2 receptor, how is it connected to coronavirus and why might it be key to treating COVID-19? The experts explain (odkaz vede na web theconversation.com) [cit. 2020-10-26]
