Přejít na obsah
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
Napište nám
  • Domů
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Rodiče a děti
  • Násilí doma a v práci
  • Aktuální: Týrání dětí

Týrání dětí

Násilí doma a v práci
Autor: Státní zdravotní ústav

Týráním dítěte se rozumí různé formy úmyslného násilného chování dospělé osoby, nejčastěji rodiče vůči dítěti. Je to jakékoliv nenáhodné, vědomé i nevědomé jednání rodiče, vychovatele nebo jiné osoby vůči dítěti, jež je v dané společnosti nepřijatelné nebo odmítané, a které poškozuje tělesný, duševní a společenský stav a vývoj dítěte, popřípadě způsobuje jeho smrt.

Když se řekne syndrom CAN…

Syndrom CAN (z angl. Child Abuse and Neglect) je soubor příznaků týraného, zanedbávaného nebo zneužívaného dítěte, které poškozuje jeho vývoj a postavení v rodině i ve společnosti. Extrémní podobou týrání dítěte je jeho zahubení.

Co je týrání, zneužívání a zanedbávaní dítěte?

Týráním dítěte se rozumí různé formy úmyslného násilného chování dospělé osoby, nejčastěji rodiče vůči dítěti. Je to jakékoliv nenáhodné, vědomé i nevědomé jednání rodiče, vychovatele nebo jiné osoby vůči dítěti, jež je v dané společnosti nepřijatelné nebo odmítané a které poškozuje tělesný, duševní a společenský stav a vývoj dítěte, popřípadě způsobuje jeho smrt. 

Světová zdravotnická organizace rozlišuje vedle mezilidského také násilí zaměřené vůči sobě samému (záměrné sebepoškozování a sebevražedné chování) a násilí organizované, kam patří komerční sexuální zneužívání dětí, dětská práce, dětské sňatky apod. Násilí na dětech je porušením jejich práv a je neospravedlnitelné a neomluvitelné.

Děti více ohrožené týráním

Některé skupiny dětí jsou týráním ohroženy více než jiné. Obecně to mohou být:

  • děti z rodin, které žijí stranou od společnosti v sociální izolaci, z rodin, které špatně komunikují nebo žijí v dlouhodobém napětí a stresu, z rodin, kde jsou osoby závislé na drogách nebo herních automatech, kde se partneři rozvádějí a kde probíhá domácí násilí mezi partnery,
  • děti cizí národnosti či určitého etnika, neschopné komunikovat českým jazykem, děti žijící v určité lokalitě ve městě či na venkově, žijící v oblastech ohrožených válečným konfliktem, zasažených přírodní katastrofou a děti vtažené do ekonomických problémů národa či rodičů,
  • děti nezletilých rodičů, děti mladých matek samoživitelek, děti imigrantů, uprchlíků hledajících azyl, děti minorit, děti vyrůstající ve zločineckém prostředí, nemanželské děti, děti z incestního spojení a děti narozené v rodině s etnickými, národnostními či náboženskými rozdíly,
  • děti, které nejsou zaregistrované úřady během porodu, děti z mnohočetných těhotenství, děti s postižením, bez domova, sirotci, děti narozené rodičům se zvláštním životním stylem, bezdomovcům, žebrákům nebo narkomanům.

Různé formy týrání dětí

Fyzické týrání

Fyzické týrání se pozná podle toho, že dítě má modřiny, popáleniny nebo zlomeniny jako následek tělesného trestu, což je každé použití tělesné síly s cílem způsobit bolest.

Tělesný trest za použití předmětu (trest, kdy zůstávají na těle stopy ve formě modřin, škrábanců apod.) a také trest vedený na citlivou část těla (dlaně, plosky nohou, hlava, oblast genitálií, břicho) je vždy považován za násilí a nikoli za výchovný prostředek. Každý tělesný trest způsobuje bolest a strach. Dítě si nespojí bolest s chybou, za kterou je trestáno, ale s osobou, která jej trestá a platí to i pro tzv. malé výchovné tresty (plácnutí přes ruce, přes zadek), které v ČR většina veřejnosti obhajuje.

Trest je vždy důkazem neznalosti pozitivní výchovy a vlastní bezradnosti. ČR patří v EU mezi několik posledních zemí, které ještě tělesné tresty nezakázaly (více v článku Tělesné tresty ve výchově dětí).

Psychické týrání a šikanování

Psychickým týráním se rozumí zesměšňování, kritizování, ponižování a terorizování dítěte v soukromí i na veřejnosti nebo naopak nepřiměřené nároky na ně. Pokud je dítě svědkem domácího násilí mezi dospělými, jedná se také o jeho psychické týrání.

Psychické týrání typicky probíhá v šesti vývojových fázích:

  1. ústrky a odmítání,
  2. terorizování,
  3. využívání a korumpování,
  4. odmítání citové odezvy,
  5. izolaci,
  6. nezájem o výchovu.

Psychické týrání u dítěte způsobuje mj.:

  • tělesné, duševní nebo citové opoždění vývoje, horší prospěch, než odpovídá skutečnému nadání, omezenou slovní zásobu,
  • výbuchy vzteku, ničení věcí, zkratkovité chování,
  • citovou oploštělost, nedůvěřivost, povrchní vztahy k lidem, nedostatek empatie, sebestřednost, sobectví,
  • nápadnou pasivitu nebo agresivitu, strach, že jej nikdo nemá rád, strach z trestu,
  • nízké nebo velmi vysoké sebevědomí (vytahování),
  • sklon k sebeobviňování nebo sebepoškozování, strach z nových situací,
  • neurotické projevy (kousání nehtů, kroucení či vytrhávání vlasů, cucání prstů apod.),
  • nepřiměřené reakce na bolest – přehnaná na sebemenší podnět nebo naopak žádná reakce na velkou bolest,
  • vznik závislostí (na drogách, viz kategorie Nelegální návykové látky), poruchy příjmu potravy, deprese, častější nemocnost (děti utíkají do nemoci jako ochrany před tresty apod.), vyšší úrazovost, sklon k obezitě,
  • nejistotu ve vztazích s druhými lidmi nebo neschopnost navazovat a udržovat přátelské vztahy s druhými, nedůvěru k dospělým lidem, kteří se snaží dítěti pomoci nebo se s ním snaží spřátelit, či naopak přílišné lpění na těchto lidech a projevování přehnané vděčnosti, vyhýbání se kontaktu s rodinou, útěky z domova, menší schopnost sebeprosazení, kvůli čemuž se týrané děti stávají častěji obětí šikany, menší oblíbenost mezi učiteli i vrstevníky,
  • časté lhaní, podvody, sníženou schopnost prosadit se, vyjádřit svá přání, požadavky a názory.

Sexuální zneužívání

Pod sexuálním zneužíváním se rozumí nepatřičné vystavení dítěte sexuálnímu kontaktu, činnosti či chování. Zahrnuje jakékoliv dotýkání, styk či vykořisťování dítěte se sexuálním významem.

Existuje i bezdotykové zneužívání – setkání se s exhibicionistou, vystavování dítěte pornografickým produkcím atd.

Kontaktní zneužívání je takové, kde dochází k pohlavnímu styku včetně laskání prsou a pohlavních orgánů. Někdy (ne však vždy) se pozná podle poranění genitálu nebo konečníku oběti, opakovaných bolestí břicha, svědění pochvy a poševního výtoku, poševního či análního krvácení.

Zanedbávání

Zanedbáváním se rozumí nedostatek péče, který způsobuje vážnou újmu ve vývoji dítěte nebo dítě ohrožuje. Může se jednat o zanedbávání tělesné, citové, zanedbávání výchovy a vzdělávání, nedostatečné naplňování základních potřeb dítěte. Způsobuje jeho opožďování ve vývoji a dochází k němu, když si lidé zodpovědní za výchovu dítěte nevšímají.

Dating violence

Dating violence (z angl. dating, schůzka a violence, násilí) je násilí mezi mladými partnery, kteří nejsou oddáni a nesdílí společnou domácnost. Jednou z příčin dating violence může být domácí násilí v rodině agresora, nebo oběti. Dating violence je významným rizikem pro rozvoj domácího násilí.

Oznamovací povinnost

V České republice již podezření ze syndromu CAN podléhá oznamovací povinnosti dle § 53, Zák. č.359/1999 Sb. a § 10, odst. 4, Zák. č. 359/1999 Sb. [1] Podezření na týrání, zanedbávání či zneužívání dětí podléhá oznamovací povinnosti také u lékařů či pedagogických pracovníků.

Povinností občana je oznámit podezření na týrání, zneužívání nebo zanedbávání dítěte.

Oznámení se podává na místně příslušný OSPOD (orgán sociálně-právní ochrany dětí) [2] nebo na Polici ČR. Tyto orgány by měly zajistit vyšetření dítěte u příslušného dětského lékaře, psychologa a další vyšetření a zajistit nápravu v rodině či tam, kde týrání, zanedbávání nebo zneužívání probíhalo. V případě ohrožení života i odebrat dítě z rodiny.

Práva dítěte jsou zakotvena v Úmluvě o právech dítěte, což je mezinárodní smlouva, kterou vydala Organizace spojených národů a podepsaly ji téměř dvě stovky států. Tato smlouva zavazuje státy, ale ne jednotlivce, k plnění.

Jak může společnost předcházet týrání dětí?

Primární prevencí, což jsou všechny kroky, aby k syndromu CAN vůbec nedocházelo. Vyžaduje informování veřejnosti o příznacích syndromu CAN, spolupráci se samosprávou obcí, s důvěryhodnými nestátními organizacemi, pedagogickými pracovníky a zdravotnickými zařízeními. Důležité je cíleně se zaměřovat na děti z rizikových skupin, vytvářet podmínky pro správnou funkci rodiny a realizovat preventivní programy ve školách. Nicméně reálnou ochranu dětem poskytuje rodina, její hodnoty a způsob života. Záleží na kvalitě a množství informací rodičů o výchově a potřebách dětí, na množství a způsobu trávení společného volného času, na kvalitě vztahů a komunikaci mezi dospělými členy rodiny a řešení konfliktů a zvládání stresu.

Sekundární prevencí, která spočívá ve včasném rozpoznání týrání dítěte a syndromu CAN. Vyhledávat příznaky týrání dítěte je povinností nejen zdravotníků a pracovníků ve školství, ale každého občana. Pokud kdokoli získá podezření, že určité dítě může být obětí násilí, je třeba to oznámit orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) nebo Polici ČR.

Terciární prevencí, která zahrnuje kroky až poté, co se zjistí, že dítě je týrané nebo zanedbávané. Jejím cílem je tzv. resocializaci dítěte se syndromem CAN a jeho rodiny pomocí multidisciplinárního týmu (sociální pracovník, psycholog, lékař aj.), který se rodině věnuje a pořádá např. motivačně-edukační víkendové a prázdninové pobyty pro rizikové rodiny s dětmi.

Informace pro děti

Děti se mohou anonymně svěřit speciálně vyškolenému pracovníkovi na Lince bezpečí [3].

Děti, zavolejte, nejste na to samy! Volejte Linku bezpečí – zdarma pro děti, mládež a studující do 26 let na telefonním čísle 116 111.

Související odkazy

  1. Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (odkaz vede na web zakonyprolidi.cz)
  2. Informační portál pro orgány sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) (odkaz vede na web ospod.cz)
  3. Linka bezpečí (odkaz vede na web linkabezpeci.cz)

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Související témata: 

Rodina

Mohlo by vás zajímat

Vše z kategorie

Související články na NZIP

Násilí doma a v práci

Mýty o domácím násilí

Domácí násilí obestírá řada často tradovaných mýtů, které bohužel přispívají k tomu, že mu není u...

Násilí doma a v práci

Domácí násilí: často kladené dotazy

Zde můžete najít odpověď na váš dotaz týkající se problematiky domácího násilí.

Násilí doma a v práci

Konflikt a jeho řešení

Konflikt je průvodním jevem života ve společnosti a je dobré vědět, že normálním a nevyhnutelným....

Násilí doma a v práci

Domácí násilí: co to je?

Domácím násilím se rozumí týrání fyzické (tělesné), psychické (duševní), sexuální nebo ekonomické...

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP
Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů
O portále
O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Kdo jsme
Mapa obsahu
Prohledávejte obsah
Napište nám
Sledujte nás

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2023 [cit. 05.02.2023]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.


Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
PROHLÁŠENÍ O PŘÍSTUPNOSTI